Praha - V péči o psychiatrické pacienty Česko zaostává za evropskými trendy. Není tu totiž dost zařízení, která by se věnovala pacientům ještě před vlastní hospitalizací v ústavech, nebo naopak po jejich propuštění. Propuštění pacienta z léčebny je přitom nejkritičtější období, které v některých případech vede až k sebevraždě. Často totiž není propojená ústavní a ambulantní péče.
Psychicky nemocné pacienty trápí málo rozvinutý systém komunitní péče
Po propuštění z ústavu se tak často stává, že pacient dostane termín k ambulantnímu psychiatrovi v horizontu 10 až 14 dní. Časová prodleva se pak odrazí třeba v tom, že pacient k lékaři nedorazí vůbec. Navíc dostává léky jen na první tři dny. Tyto situace by měl řešit systém komunitní péče, jenže ten je v Česku nedostatečný.
Jde o krizová centra, denní sanatoria, chráněné dílny nebo bydlení. Třeba krizová centra, která mají 5 až 7 lůžek, dokážou zvládnout krizi pacienta během jednoho týdne. Jenže v Česku jsou jen tři. „Kdyby jich bylo dostatek, tak je to v jiných zemích západní Evropy, tak studie ukazují, že pokud jsou krizová centra, nemusí dojít v 80 procentech vůbec k hospitalizaci,“ vysvětluje psychiatr Martin Jarolímek z Denního psychoteraupetického sanatoria na Praze 4.
A nedostatek míst je i v případě chráněného bydlení. Třeba občanské sdružení Pohoda může dát střechu nad hlavou jen 24 lidem. Kolik míst je ale potřeba, nevědí ani příslušní úředníci. Navíc není ze zákona jasné, kdo má povinnost se o psychicky nemocné starat - zda stát, kraj nebo obce. Lidé s nejtěžším postižením, např. schizofrenici, tak často končí jako bezdomovci.