Praha - Prezident Václav Klaus je podle odborníků na ústavní právo po schválení Lisabonské smlouvy Poslaneckou sněmovnou a Senátem povinen dokument ratifikovat. Pokud se bude smlouvou zabývat Ústavní soud, musí Klaus s ratifikací počkat až po vynesení verdiktu. Smlouvu by pak byl povinen ratifikovat v případě, že by soud rozhodl, že je v souladu s českou ústavou. Pokud by tak neučinil, měl by podle ústavního právníka z Právnické fakulty UK Jana Kudrny abdikovat. Odborníci ale zároveň upozornili, že ústava nestanoví lhůtu, v níž by dokument musel prezident podepsat.
Někteří senátoři ODS už oznámili, že se kvůli Lisabonu obrátí na Ústavní soud, stejný krok může učinit i prezident. Klaus prohlásil, že svůj postoj k ratifikaci nebude říkat, dokud soud nevydá nález. Parlamentní ratifikaci dokumentu označil za selhání politických elit. Pokud ale Ústavní soud případně rozhodne o tom, že Lisabonská smlouva je v souladu s českou ústavou, je Klaus podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka a vedoucího katedry ústavního práva a děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha povinen dokument ratifikovat.
Jan Kudrna:
„Ve chvíli, kdy by prezident republiky nechtěl ratifikovat smlouvu, vůči které nejsou žádné právní námitky, respektive je potvrzeno, že zde není rozpor s ústavním pořádkem, a se smlouvou souhlasily obě komory parlamentu, v tu chvíli se dostává zcela mimo ústavu a dostáváme se do ústavní krize.“
Podle Pavlíčka se měl Ústavní soud zabývat celou smlouvou už loni, místo toho ale tehdy projednal pouze její napadené části. Podobně se vyjádřil i Gerloch, který ovšem dodal, že podle jeho názoru nejsou důvody, aby se soud znovu smlouvou zabýval.
Právníci upozornili na fakt, že k případnému podpisu dokumentu nemůže Klause nikdo přinutit. „Já myslím, že přinutit ho k tomu nelze. Je to jeho ústavní povinnost. Prezident při svém slibu zároveň sliboval, že bude dodržovat ústavu a zákony,“ dodal Pavlíček. „Je asi věcí, řekl bych, politické povinnosti, právně nevynutitelné, že by to ratifikovat měl,“ míní Gerloch, podle kterého je prezident republiky odvozen od parlamentu, je součástí výkonné moci a má postupovat v koordinaci s vládou: „Lze uvést řadu argumentů, že není čistě jenom na něm, jak se určité otázky posuzují, a to se týká i této věci.“
Gerloch: Krajní možností je i žaloba pro velezradu
Aleš Gerloch:
„Prezident republiky navazuje na jiné kroky, které už byly učiněny, a není solitér, který úplně libovolně může rozhodnout ano, nebo ne.“
Pokud by Klaus nakonec odmítl dokument podepsat nebo by se k ratifikaci neměl dlouhou dobu, existují podle Gerlocha dvě možná řešení, ke kterým ale podle něj nedojde. Nejkrajnějším je žaloba senátorů pro velezradu. Taková možnost by připadala v úvahu, pokud by senátoři dospěli k závěru, že Klaus „jedná proti územní celistvosti státu, jeho suverenitě nebo demokratickým základům“.
Druhou možností je dočasné pozastavení výkonu Klausova úřadu a přenesení části jeho pravomocí na předsedu Poslanecké sněmovny a další části na předsedu vlády. To je podle Gerlocha možné v případě, pokud prezident není schopen vykonávat funkci. Přenesení pravomocí musí posvětit parlament. Podle Pavlíčka by ale Klaus takové rozhodnutí mohl napadnout u Ústavního soudu.
Klaus již dříve naznačil, že s podpisem vyčká až na výsledek opakovaného referenda o smlouvě v Irsku, které by mohlo být letos v říjnu. Bez souhlasu Irska by smlouva nemohla platit. ČR byla poslední zemí sedmadvacítky, kde se parlament k dokumentu dosud nevyjádřil.
