Praha - Na Palackého náměstí se konala demonstrace za to, aby evropské země při přípravě spolupráce s Běloruskem nezapomněly zdůrazňovat nutnost dodržovaní lidských práv v zemi a demokratizace veřejného života. Protest pořádaly organizace Bělorusů v Česku a zúčastnilo se ho asi 40 lidí. Na dodržování pořádku dohlíželo osm policistů, demonstrace ale proběhla v poklidu.
V Praze se demonstrovalo za lidská práva v Bělorusku
Na Palackého náměstí byly k vidění transparenty s nápisy Stop diktatuře nebo Svobodu pro politické vězně v Bělorusku. Protestující mávali běloruskými vlajkami a vlajkou Evropské unie. S projevy vystoupili předáci běloruské opozice Aljaksandr Kozulin, Zenon Pozňak, první prezident Běloruska Stanislav Šuškevič a prezidentka běloruské exilové vlády Ivonka Survillová.
„Běloruská opozice je pestrá, ale není veliká. Byla Lukašenkovým režimem vytlačena na naprostý okraj společnosti a sama nemá iluze o tom, že většina obyvatel země si příliš nevšímá jejích aktivit a existence,“ domnívá se Kateřina Špácová z organizace Občanské Bělorusko.
„Poslední evropský diktátor“ na pražský summit nepřijel
V Bělorusku vládne od roku 1994 prezident Alexandr Lukašenko, který už záhy po nástupu do čela státu soustředil ve svých rukou veškerou moc. Upevňuje si ji pomocí referend a kontroverzních výnosů. Nemilosrdně také potírá opozici a na Západě je označován za posledního evropského diktátora. Evropská unie zavedla proti Bělorusku sankce. Summitu k východnímu partnerství se sice Bělorusko účastní, sám Lukašenko ale nepřijel a do Prahy poslal své dva zástupce.
Západ se k většímu odporu proti poměrům v Bělorusku odhodlal v roce 2006 po prezidentských volbách. Tehdy se Bělorusko stalo svědkem protestů, policejní brutality, zatýkání a soudů. Za zmanipulování těchto voleb USA a EU zakázaly Lukašenkovi a jeho spolupracovníkům cestovat na Západ a unie také zmrazila aktiva běloruského vůdce a 36 dalších představitelů jeho režimu, která mají v EU. K podobnému opatření sáhl také Washington.
Alexandr Lukašenko