Františkovy Lázně - Společnost Lázně Františkovy Lázně zřejmě úmyslně podhodnotila při vypořádání se s několika desítkami menšinových akcionářů hodnotu akcií, aby jim mohla vyplatit několikanásobně nižší finance za jejich cenné papíry. Základem pochybného vyrovnání byl znalecký posudek, který záměrně podhodnotil hodnotu společností spravovaného majetku. Česká legislativa již 8 let dovoluje majoritním vlastníkům přebírat podíl menšinových akcionářů ve společnosti. Celou kauzu se pokusili zmapovat Reportéři ČT. Vydání Reportérů ČT s podrobnostmi přináší ČT1 ve 21:35.
Reportéři ČT: Menšinové akcionáře Františkových Lázních okradl znalecký posudek
„Oni se neoprávněně obohatili na úkor té většiny minoritních akcionářů, kteří lidově řečeno ostrouhali. To je realita,“ řekl Reportérům ČT jeden z poškozených František Šnajdauf. Ve Františkových Lázních žije od narození a během kuponové privatizace si pořídil 10 akcií společnosti Lázně Františkovy Lázně.
V roce 2004 ale o své akcie přišel na základě zákona, který vlastníkům s podílem nad 90 procent akcií umožňuje vyvlastnit drobné akcionáře. Zákon ale stanovuje většinovému majiteli povinnost vyplatit za akcie odpovídající náhradu. V případě Františkových Lázní ji však vypočítal soudní znalec Eustach Hora, který se podle malých akcionářů dopustil ve svém posudku řady nesmyslů.
Reportéři ČT (zdroj: ČT24)
Hora vypočítal ve svém posudku celkovou hodnotu akcií na 269 milionů korun. Podle jiné soudní znalkyně Jarmily Duškové ale reálná hodnota přesahuje jednu miliardu. „Společnost teď nabízí 1 300 korun za akcii, ale podle oponentního znaleckého posudku, který ještě využíval takzvanou likvidační metodu, je úplné minimum, co by ti akcionáři měli dostat, v přepočtu na akcii asi 7,5 tisíce. Takže tam je zhruba 5 a půl násobek dané ceny,“ vysvětlil Šnajdauf
Dalším zádrhelem byla lhůta pro odvolání
František Šnajdauf zjistil, že přišel o svůj podíl v honosných lázeňských domech až ke konci roku 2004, tedy několik měsíců po rozhodnutí představenstva společnosti vyvlastnit minoritní akcionáře. Zákon, který převedení jmění na majitele umožňuje, přitom nabízí pouze dvouměsíční lhůtu pro odvolání. Když minoritní akcionáři s cenou nesouhlasí, musejí během této doby dodat i svůj vlastní znalecký posudek. Jeho vytvoření ale trvá měsíce a stojí v případě velkých společností jako Františkovy Lázně statisíce korun. Vedení společnosti navíc nemusí s akcionáři spolupracovat.
„V roce 2004 v návaznosti na danou právní úpravu, která platila v té době, rozhodně lze mít důvodně za to, že dvouměsíční lhůta je velmi krátká a že asi není ani ústavně konformní,“ konstatoval pro ČT vedoucí katedry obchodního práva Západočeské univerzity Karel Eliáš.
Stíhání představenstva státní zástupce odložil
Poté, co František Šnajdauf spolu s dvěma dalšími akcionáři podali trestní oznámení jak na znalce Eustacha Horu, tak na představenstvo, konstatovala policie, že autor posudku Hora zřejmě spáchal trestný čin tím, že „nesprávně a záměrně ocenil hodnotu akcií společnosti pod jejich tržní hodnotou.“ Jeho trestní stíhání je však nemožné, protože loni v prosinci zemřel.
Podle Šnajdaufovy právní zástupkyně Hany Marvanová, by policie měla vyšetřovat představitele hlavního akcionáře, který měl ze všeho finanční prospěch. „Bohužel státní zástupce to odložil, vyšetřování nebylo zahájeno, a vysvětlit si to umím těžko… Těch indicií, že o nepravdivém znaleckém posudku představitelé hlavního akcionáře věděli, je hodně,“ uvedla Marvanová.