České předsednictví končí se třemi resty

Praha - České předsednictví předá Švédsku tři nedodělky: nepodařilo se dotáhnout volbu předsedy Evropské komise, rozšíření unie o Chorvatsko a také posilování vztahů s novou americkou administrativou. Uvedl to ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle po setkání s předsedou švédského parlamentu Perem Westerbergem. Zároveň ale zdůraznil, že Praha pro uzavření uvedených témat udělala maximum a nedodělky nejsou výsledkem nedostatku českého úsilí.

Na summitu EU v Bruselu, kterým minulý týden české předsednictví vyvrcholilo, se evropské země shodly na kandidatuře Josého Barrosa, šéfa komise ale musí ještě schválit Evropský parlament. To podle Füleho celý proces volby zpomalilo, protože parlament v obměněném složení po červnových volbách dosud nezasedl.

Do konce českého předsednictví se také nepodařilo vyřešit spor mezi Slovinskem a Chorvatskem o pobřežní vody, kvůli kterému Lublaň blokuje vstup Záhřebu do unie. „Po skončení předsednictví bude Česko nadále zastáncem rozšíření Evropské unie s důrazem na západní Balkán,“ řekl však Füle.

I přes dubnovou návštěvu amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze se podle Füleho také nepodařilo posílit vztahy EU s USA takovým způsobem, jak si české předsednictví představovalo. „Rychlost přebírání agendy novou americkou administrativou nám nedovolila uskutečnit některé akce,“ konstatoval český ministr. Obama nastoupil do úřadu letos v únoru.

Záruky pro Irsko nemění Lisabonskou smlouvu

Füle také na jednání senátního výboru pro záležitosti EU zopakoval, že záruky pro Irsko, vyjednané minulý týden na summitu, nemění Lisabonskou smlouvu, a není tedy nutné otevírat ratifikaci v ostatních zemích unie. Záruky prý pouze smlouvu vysvětlují. Garance, které byly slíbeny Irsku v oblasti neutrality a daní, se týkají všech členských zemí unie. Věci týkající se specificky Irska jsou podle Füleho záruky ohledně rodiny, práva na život a vzdělání.


Füle stejně jako premiér Jan Fischer uvedl, že dohoda o zárukách má
charakter mezivládní smlouvy, kterou neschvaluje parlament a prezident.
Postavil se tak proti názoru Václava Klause, podle něhož garance Irsku
kvůli opakování tamního referenda o Lisabonské smlouvě tento dokument mění, a měly by být proto ratifikovány ve všech zemích.

Jako příklad Klaus uváděl příslib evropského komisaře z Irska, i když podle
Lisabonské smlouvy zdaleka ne všechny země mají mít své zastoupení v
Evropské komisi. Füle k tomu uvedl, že rovnice jeden členský stát = jeden
eurokomisař má platit do října 2014. Pak by se počet evropských komisařů
snížil o třetinu, pokud ale schůzka šéfů států a vlád EU v souladu se
smlouvou nerozhodne o změně tohoto počtu, upozornil ministr.