Praha - Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vadí, že ani dva roky po vzniku nemá přístup ke všem dokumentům komunistické StB. Část materiálů civilní rozvědka, která je spravuje, pořád považuje za citlivé. Na druhou stranu někteří historici kritizují způsob, jak ústav s dostupnými materiály zachází, včetně publikování kauz a úniků informací. Rozvědka nepředala ÚSTR například dokumenty o terorismu nebo informace o cizincích, kteří spolupracovali s StB. Zveřejnění by podle služby mohlo ohrozit zájmy Česka.
Ústav pro studium totality si stěžuje, že nemá všechny dokumenty StB
Jenže ve slovenském Ústavu paměti národa mají podobné dokumenty bez jakéhokoli utajení. Dostaly se tam začátkem devadesátých let v chaosu při dělení federace. Dodnes nikdo pořádně neví, co vlastně slovenské archivy obsahují. O věci jednají Národní bezpečnostní úřady obou zemí, slovenský Ústav kvůli tomu navštívili i experti české rozvědky.
Někteří z českých historiků ale v nadsázce tvrdí, že větší problém než materiály rozvědky je počínání českého ÚSTR. Kritizují třeba zveřejnění kauzy spisovatele Milana Kundery, načasování zprávy o údajné spolupráci poslance Evžena Snítilého s vojenskou kontrarozvědkou a vůbec úniky informací do médií. Historik Petr Blažek má zkušenost, že si objednal svazek na bádání - a druhý den se informace z tohoto svazku dostaly do bulváru. „To je potom evidentní profesní selhání lidí, kteří mají na starosti zpřístupňování dokumentů,“ domnívá se Blažek.
Reportáž Tomáše Vlacha (zdroj: ČT24)
Ředitel Archivu bezpečnostních složek Vladimír Bukovský ale něco takového odmítá. Podle něj byl inkriminovaný dokument zpřístupněn týden před Blažkem jinému badateli. Také šéf ÚSTR Pavel Žáček odmítá, že by on a jeho lidé cíleně využívali informace z archivů. Ve všech případech jde prý o shodu okolností.