Senátoři podali k Ústavnímu soudu stížnost kvůli Lisabonské smlouvě

Praha - Senátoři, hlavně z řad ODS, předložili odpoledne Ústavnímu soudu stížnost kvůli Lisabonské smlouvě, kterou podepsalo 17 členů horní komory. Kromě senátorů z ODS stížnost podepsali i nestraník Tomáš Töpfer a místopředsedkyně Strany svobodných občanů Liana Janáčková. Senátorům se nelíbí novely o vázaném mandátu, nejpozději na začátku října se navíc chtějí obrátit na Ústavní soud i s požadavkem o opětovný přezkum samotné Lisabonské smlouvy.

Kvůli smlouvě schválily obě komory tzv. vázaný mandát pro vládu, která s převodem pravomocí na EU nebude moci v Bruselu souhlasit bez předchozího souhlasu parlamentu. Tvůrci stížnosti ale pokládají za nedostatečné a neústavní, aby parlament souhlasil s dalším přenosem pravomocí na EU jinou než ústavní většinou. Podle nich by se tímto přenosem totiž měnily dosavadní smlouvy o fungování unie. Senátoři také chtějí, aby za nesouhlas s převedením pravomocí bylo pokládáno i to, kdyby se ke změně parlament ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Ústavní stížnost se ale nelíbí zastáncům rychlé ratifikace smlouvy, prý jde jen o zdržovací taktiku a snahu umožnit prezidentu Klausovi, aby odkládal svůj podpis a tím zdržoval ratifikaci smlouvy. Například ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle označil minulý týden tyto snahy za nelogický a neopodstatněný krok, který by neměl zdržovat ratifikační proces.

Senátoři se na Ústavní soud hodlají obrátit také s požadavkem na opětovný přezkum samotné smlouvy. S tímto podnětem ale nebudou podle Jiřího Oberfalzra (ODS) vyčkávat na výsledek posouzení žádosti ohledně vázaného mandátu, předložit jej chtějí nejpozději na přelomu září a října. Lisabonskou smlouvu schválily obě komory českého parlamentu. Pro dokončení ratifikace dohody už v Česku chybí jen podpis prezidenta. Klaus s podpisem čeká mimo jiné právě na výsledek posouzení nové ústavní stížnosti.

Lisabonská smlouva, která upravuje řízení rozšířené unie, vstoupí v platnost až poté, co ji schválí všech 27 členských států EU. V Německu, v České republice i v Polsku sice dokument schválily parlamenty, ale rozhodnutí zákonodárců ještě mají potvrdit hlavy států. Irsko čeká na podzim další referendum o smlouvě.