Mikulov (Břeclavsko) - Ministři zahraničí ČR a Rakouska Jan Kohout a Michael Spindelegger se dnes v Mikulově dohodli na vzniku komise historiků, která prozkoumá společné kulturní dědictví. Podle rakouského ministra se komise bude zabývat i takzvanými Benešovými dekrety, které jsou podobně jako jaderná elektrárna Temelín dlouhodobě spornými body česko-rakouských vztahů.
Česko-rakouská komise se bude zabývat i Benešovými dekrety
Rakouský postoj k dekretům zůstává podle Spindeleggera neměnný. Rakušané by ale podle něj rádi dospěli ke společnému pohledu s ČR, který by se stal základem budoucích vztahů obou zemí. Nařízení tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše umožnila po druhé světové válce vyvlastnit majetek německy hovořící menšiny a odsunout ji ze země. Představitelé některých rakouských stran opakovaně prohlašují, že dekrety a zákon o amnestii z května 1946 porušují morální a právní standardy EU.
Podle Spindeleggera ale bude záběr komise mnohem širší, bude se zabývat například i událostmi z roku 1968 a 1989: „Kdy na obou stranách došlo k mnoha událostem, které by měly být ujasněny.“
Pole působnosti komise ministři nijak neomezovali. Podle Kohouta je víc než užitečné, aby odborníci společné historické momenty zhodnotili: „I ty, na které máme odlišné názory.“ Komise bude osmičlenná, se čtyřmi zástupci z každé strany. Jména tvůrci komise oznámí v blízké budoucnosti. „Ale budou zárukou kvality,“ dodal Kohout.
Kohout by v době ekonomické krize rád ušetřil i na provozu zastupitelských úřadů obou zemí. Čeští i rakouští úředníci by se tak v budoucnu mohli přestěhovat do jedné budovy. Záměr by měl začít pilotně fungovat v takzvaných zemích třetího světa, uvažuje se ale i o zemích Visegrádské čtyřky.