Praha – Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) svolal na příští úterý schůzi, na které by mohli poslanci hlasovat o rozpuštění sněmovny. Oficiálně je sice na programu jiný bod – jednání o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve druhém pololetí 2008 – podle Vlčka je však tento bod zařazen účelově, aby vůbec mohla být schůze svolána. O rozpuštění sněmovny usilují ODS, ČSSD a lidovci. Má jít o cestu, jak dospět k předčasným volbám poté, co je Ústavní soud předběžným opatřením odložil na neurčito. Vedla k tomu stížnost nezařazeného poslance Miloše Melčáka na zkrácení volebního období. Volby se měly konat 9. a 10. října. Pokud by se dolní komora rozpustila, šli by voliči k urnám pravděpodobně 7. a 8. listopadu.
„Schůze byla svolána, abychom měli otevřenou novou schůzi, abychom tam mohli případně zařadit bod rozpuštění sněmovny. Pokud všechno půjde podle plánu, zákon vyjde ve Sbírce zákonů, budou splněné všechny náležitosti, tak by k tomu došlo v úterý,“ vysvětluje Vlček.
Marvanovou krok Ústavního soudu překvapil
Ke krokům Ústavního soudu se v Interview ČT24 vyjádřila právnička a bývalá poslankyně Hana Marvanová. „Přiznám se, že jsem to nepředpokládala ani já, s jakou razancí Ústavní soud zasáhl,“ uvedla Marvanová. Podle svých slov totiž patří k té části právní obce, která se domnívala, že Ústavní soud nebude přistupovat k posuzování souladu ústavních zákonů s ústavou.
Hana Marvanová v Interview ČT24:
„Právo a ústava zvlášť musí upravovat situace obecně, aby právo bylo nestranné a oproštěné od momentálních politických a ekonomických zájmů. Právo by jim nemělo podléhat, proto je tak důležité.“
Podle Marvanové je rozhodnutí Ústavního soudu na jedné straně užitečná lekce, když soud řekne: „Pozor, je ještě někdo, kdo se může bez ohledu na politické zájmy vyjadřovat k tomu, jestli v rámci našeho ústavního pořádku konkrétní norma může být přijata.“ Na druhou stranu ale připouští, že jako právník nepředpokládala, že by Ústavní soud posuzoval ústavnost ústavních zákonů. „Myslela jsem si, že je na místě kritizovat Parlament za jednorázová ústavní řešení, ale nemyslela jsem si, že je to protiústavní,“ dodala Marvanová.
Tím, že Ústavní soud odložil vyhlášení voleb, prý mohl zasáhnout do pasivního volebního práva, tedy práva každého občana být volen. Politické strany už totiž vydaly na kampaň nějaké peníze, sestavily kandidátní listiny a třeba menší mimoparlamentní strany nemusí mít na prodlouženou volební kampaň peníze.
Ústava je napsána tak, aby se politici museli dohodnout
Článek číslo 9 v ústavě říká, že je změna podstatných náležitostí demokratického právního řádu nepřípustná. A právě na tento článek upozorňoval v Otázkách Václava Moravce předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Hana Marvanová se ale domnívá, že vyhlášení předčasných voleb demokratických principům neodporuje, narušením zmiňovaného článku by byl třeba případ, kdyby došlo k prodloužení volebního období.
Kritici ústavy také namítají, že poslanci pružně zareagovali v době krize, kdy Česko potřebuje vládu s politickým mandátem. Pokud by totiž poslanci postupovali podle litery ústavy a po pádu vlády se pokoušeli sestavit jiný kabinet, vyplýtvalo by Česko mnoho času politickými půtkami. Hana Marvanová, která byla u sepisování české ústavy, vzpomíná, že okolo tohoto ustanovení probíhala debata a ústavní odborníci upozorňovali, že politici po svém zvolení do Parlamentu zároveň přebírají i zodpovědnost realizovat volební výsledek. Což by v případě změny ústavy a snadnějšího rozpouštění sněmovny neplatilo. „To ustanovení, tak jak v ústavě je, je tam kvůli tomu, aby byli politici nuceni se dohodnout, aby bylo složité rozpustit sněmovnu, protože neustále rozpouštět sněmovnu není řešení,“ domnívá se Marvanová.
