Podle Hospodářských novin je třeba si realisticky přiznat, že současná americká administrativa nadstandardní vztahy s malými spojenci ve střední Evropě nejspíše vymění za klid a spolupráci s Moskvou. „Kdyby nám Kreml jen tak z rozmaru utáhl kohouty, nemůžeme počítat s tím, že by se za nás současná administrativa ve Washingtonu ze všech sil postavila. Udělá to, až jí na nás zbude čas, a bude vědět, že tím Moskvu nepodráždí,“ uzavírá autorka.
Komentátor deníku Právo ale soudí, že prožívat „storno radaru“ jako obrovské zklamání či zradu na spojencích je pomatené. „Sirotci husitského věku (po umrlém Janu Žižkovi) byli bojovní, sirotci amerického radaru jsou spíše směšní. Bohužel však jde o vážné věci. Oni snad nikdy nepochopí, že hromaděním zbraňových systémů, obkličováním 'potenciálních nepřátel' a stahováním nových a nových železných opon žádná země v žádné době větší bezpečnost nezískala,“ poznamenává autor komentáře.
Kriticky se naopak k rozhodnutí Američanů staví komentátor Lidových novin. Všímá si například i hodnocení generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, který ve čtvrtek označil záměr Spojených států nebudovat prvky svého protiraketového systému v Česku a Polsku za pozitivní krok. „Podle generálního tajemníka NATO je to 'dobře'. Tak hodnotí šéf organizace, v níž jsme údajně bezpečnostně zakotveni, rozhodnutí, jež podtrhává nohy dvěma jeho členským zemím,“ píše.
