Zástupci jednotlivých resortů vysvětlují tuto praxi tím, že potřebují stanoviska větších odborníků, než sami zaměstnávají. Tento paradox přitom kritizují i lidé z oboru, třeba soudce Petr Slunský tvrdí, že pokud právník není schopen hájit zájmy ministerstva, tak tam nemá co dělat. Mluvčí ministerstva zemědělství Hugo Roldan to řekl otevřeně – platy ve státní správě mohou prý jen těžko konkurovat některým specializovaným právním firmám.
Kontroloři NKÚ prověřují náklady ministerstev už přes rok a z mrhání podezírají třeba ministerstvo vnitra. Před schválením kontrolní zprávy ale Nejvyšší kontrolní úřad nechce prozradit podrobnosti a sdílnější nebyl ani mluvčí ministerstva, protože resort podal proti rozhodnutí NKÚ námitky. Dalším z resortů, kterému NKÚ vyčítá pochybení, je ministerstvo obrany. I to se proti výsledkům kontroly odvolalo.
Reportáž Zuzany Tvarůžkové
Ministerstvo obrany loni utratilo za různé druhy poradenství asi 30 milionů korun, ministerstvo vnitra 46 milionů, což je v pomyslném žebříčku všech resortů někde uprostřed. Nejvíc vydalo za různé poradenské služby ministerstvo financí, zhruba 310 milionů korun. Nejvíc stáli drazí právníci, kteří stát zastupovali v mezinárodních arbitrážích. „Ministerstvo díky tomu, že mělo dobré právníky, zachránilo státu desetimiliardy. Takže se to v konečném důsledku vyplatilo,“ vysvětluje mluvčí ministerstva.
Někdy ale ministerstva platí drahé právníky, kteří pak u soudů dělají chyby. „Naopak ministerstvo školství poslalo svou zaměstnankyni právničku, která byla naprosto profesionálně připravena,“ pochvaluje si soudce Petr Slunský.
