Praha - Velikonoční neděle znamená pro křesťany slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Božím hodem velikonočním se připomíná vzkříšení ukřižovaného Krista. Tato neděle je pro západní křesťany centrální církevní slavností roku. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně se v mnoha kostelech a chrámech připomíná již od časného rána. V katedrále svatého Víta vedl mši kardinál Miloslav Vlk. Svoji poslední mši jako královéhradecký biskup sloužil také Dominik Duka, který Vlka střídá ve funkci arcibiskupa pražského a primase českého.
Boží hod velikonoční - pro křesťany hlavní slavnost církevního roku
Kardinál Vlk začal bohoslužbu už v 9:30, trvala hodinu a půl. Ve své řeči připomněl, že Velikonoce jsou těmi nejvýznamnějšími svátky. Pro lid by měla být vzpomínka na Zmrtvýchvstání Ježíše Krista příležitostí, jak přenést křesťanské hodnoty do běžného života. Vlk vzpomenul i poslední církevní skandály. Zdůraznil, že Velikonoce mohou být obdobím, kdy se může všechno zrekapitulovat a církev může začít obměněná znovu od začátku.
Dominika Duku si přišlo do chrámu sv. Ducha v Hradci Králové poslechnout až 700 věřících. Ve své řeči mluvil o důležité úloze církve a duchovních hodnotách, které by měly hrát zásadní úlohu v životě člověka. I on zmínil sexuální skandály duchovních. „Ti, kteří se dopustili těchto věcí, skutečně hluboce zranili lidské srdce. Měli bychom si uvědomit, jak pak mohou říkat otčenáš. Víme, že to je společenský problém,“ zdůraznil Duka.
GALERIE
videogallery_67227
Duka se velikonoční mší rozloučil s Hradcem Králové
„Byly to asi jedny z nejkrásnějších Velikonoc mého života. Odcházím s nostalgií a musím se připravit na novou cestu, na nový začátek,“ podotkl Duka.
Velikonoční poselství pronesl také papež
Papež Benedikt XVI. sloužil tradiční velikonoční vigilii, připomenutí noci, kdy podle pověsti vstal Ježíš Kristus z mrtvých, již včera. V kázání se vyhnul skandálu kolem sexuálních deliktů kněží, zaměřil se na téma nesmrtelnosti. Dnes pronesl své poselství Urbi et Orbi - Městu a světu. Podpořil v něm země sužované terorismem, konflikty i přírodními katastrofami. O sexuálních skandálech se tedy opět nezmínil.
Ačkoli jsou velikonoční svátky pro praktikující křesťany, jichž je podle církevních zdrojů v Česku několik set tisíc, hlavní událostí, pro nevěřící zůstávají jak symbolem příchodu jara s barvením vajíček a vycházkami do prosluněné přírody, tak i symbolem velkého jarního úklidu. Velikonoční týden vyvrcholí pondělím, kdy se v českých zemích podle folklorních tradic chodí na koledu.
Název Velikonoce pochází z velké noci ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V tuto neděli všichni spěchali do kostela. Nikdo nezůstával doma, neboť tento den se v kostele světily velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, chléb, vejce a víno). Dříve bylo hojně rozšířeným zvykem, že se na velkou neděli jedlo společně vejce uvařené na Velký pátek spolu se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem. Hospodář odnášel na zahradu, na pole a do studně kousek svěceného mazance, vejce a vína, aby měl hojnost ovoce, obilí a měl vždy dobrou vodu. Rolníci nechávali na polích svěcené kočičky a křížky.
GALERIE
Dominik Duka