Praha - ČSSD, KSČM a Strana zelených ve sněmovně znovu prosadily uzákonění pravidel krajského referenda, která tak budou platit od roku 2011. Sněmovna, která před měsícem přehlasovala odmítavý postoj Senátu, dnes během několika minut přehlasovala veto prezidenta Václava Klause. Pro hlasovalo 104 ze 191 přítomných členů dolní komory. Prezident svůj odmítavý postoj k předloze zdůvodnil tím, že je dalším krokem „k regionalizaci České republiky a k parcelování státu“. Poukazoval také na to, že zákony tohoto typu by neměly být sněmovnou protlačeny silou těsně před volbami.
Sněmovna přes veto Klause prosadila uzákonění krajských referend
Předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek(ČSSD) přehlasování prezidentského veta přivítal. „Je celá řada zásadních otázek rozvoje krajů, kde výsledek referenda bude vždy silným mandátem a vodítkem každé krajské politické reprezentace k hájení zájmů občanů a řešení jejich problémů - například v oblasti ekologie, infrastruktury, energetiky a podobně,“ uvedl.
Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka již dříve uvedl, že zákon bude znamenat posilování prvků přímé demokracie v české politice. Dalšími kroky budou celostátní referendum a přímá volba prezidenta, naznačil Sobotka. Krajská referenda podle tvůrců normy posílí legitimitu krajské moci a podpoří postavení krajské samosprávy.
Kritici normy varovali před zneužitím krajských referend, jejichž pořádáním by se regionální samosprávy zbavovaly odpovědnosti. Podle nich předkladatelé nevyřešili ani ekonomické krytí výsledků v referendu přijatých. Podle odpůrců byla motivem pro předložení zákona snaha zabránit vybudování americké radarové základny v Brdech.
Krajská referenda se podle schváleného zákona mají do budoucna konat pouze o věcech, které spadají do výhradní působnosti kraje. Nesměla by být o zřízení nebo zrušení krajských orgánů a jejich uspořádání, o volbě či o odvolání hejtmana a dalších krajských představitelů, o ukládání pokut a o rozpočtu kraje nebo o krajských vyhláškách. Provedení referenda by zajišťovala krajská samospráva, která by hradila i náklady spojené s hlasováním.
S většinou námitek bývalé vlády Mirka Topolánka (ODS) se tvůrci předlohy vypořádali. Stanovili mimo jiné, že o konání regionálního referenda může zastupitelstvo kraje rozhodnout nadpoloviční většinou hlasů všech, nikoli pouze přítomných krajských zastupitelů. Z pěti na šest procent zvýšili počet obyvatel kraje, kteří by mohli žádat o uspořádání referenda, aby to bylo srovnatelné s počtem v případě statutárního města. V souběžné novele zákona o krajích předloha ruší pasáž, podle níž krajskému zastupitelstvu hrozilo rozpuštění ministerstvem vnitra v případě, kdyby nerespektovalo rozhodnutí přijaté v referendu nebo soudní nařízení o vyhlášení referenda.
Referenda se v současnosti mohou konat pouze na místní úrovni, jejich pravidly se sociální demokraté také inspirovali. Zákonodárci mohou ústavním zákonem schválit vyhlášení celostátního referenda k určité otázce. Dosud tuto možnost využili z podnětu Senátu pouze jednou, když v roce 2003 dali občanům příležitost rozhodnout o vstupu země do EU.
Územní rozdělení Česka