Praha - Podle statistiky organizace Rozkoš bez rizika až 45 procent žen, které se živí prostitucí, tak činí z toho důvodu, aby uživily sebe a své děti. Část z žen přiznává, že se prodávají i kvůli tomu, že jim otcové neplatí výživné. Navíc v regionech, kde je pro matku samoživitelku problém najít zaměstnání, je prostituce ve finále jediný způsob, jak sehnat práci. A když své děti neuživí, poputují do dětského domova. Téma otevřel Český rozhlas.
Matky v nouzi často sahají k prostituci
Například čtyřiadvacetiletá Martina (jméno je smyšlené) má dva syny ve věku pět a tři roky. Na prvního jí otec neplatí výživné tři roky, na druhého skoro rok. Musí ale zaplatit nájem, jídlo, školku, léky pro děti - celkem zhruba 12 tisíc korun měsíčně. Na dávkách ale dostane jen přes polovinu. V regionu, kde žije, práci nesehnala. Už tři čtvrtě roku se proto živí jako prostitutka.
Stejný příběh prožívají i další ženy v příhraničních regionech - v jižních, západních a severních Čechách a na severní Moravě. „Byla jsem na úřadu práce, přes internet jsem sháněla práci, osobně jsem obcházela fabriky… Ale první otázka vždy zní: kolik vám je let, máte děti? Tak na shledanou,“ přibližuje své snahy o nalezení pracovního místa Martina.
Reportáž Martina Pešty a Terezy Krásenské (zdroj: ČT24)
V místech s vysokou nezaměstnaností, kde je pro samoživitelky s nízkou kvalifikací minimum práce, je proto prostituce často jediným řešením. „Je to pro ně, jak bych řekla, časově výhodné, protože přes den mohou spát s dětmi, jít s nimi do parku. A večer pak do práce,“ říká ředitelka organizace Rozkoš bez rizika Hana Malinová. Ženy si tak přivydělají i patnáct tisíc korun měsíčně.
Na dávku hmotné nouze nedosáhne každá matka v nouzi
Stát může při neplacení výživného poskytnout dávku hmotné nouze. Rodič ji může dostat pouze v případě, že výživné nedostane tři měsíce za sebou. Zároveň ale musí místní úřad dávku uznat jako nutnou. Ovšem třeba Martina žije u rodičů, a proto nic nedostala: „Jediné, co udělaly moje sociální pracovnice, je, že otce obeslaly dopisem, aby zaplatil, a ať se obrátím na policii.“
Podle Štěpánky Filipové, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, je systém pomoci hmotné nouze velmi individualizovaný a nedá se říct, že by byl nárokový: „Vždy se odvíjí od situace konkrétního člověka nebo celé rodiny.“
Policie obviní za neplacení výživného zhruba každého čtvrtého rodiče. Dvě třetiny z nich končí v soudní síni. Většinou odchází s podmínkou - ve vězení by totiž nemohli vydělávat, a trest by se tak minul účinkem. „Samotný institut trestního práva - trestní stíhání i podmíněné nebo nepodmíněné tresty - nepřinutí rodiče platit. Ani těm rodičům, kteří mají dítě v péči, nepomůžou,“ vysvětluje ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Ministerstvo spravedlnosti teď proto připravuje novou úpravu, jak rodiče k placení výživného přinutit. Neplatiči výživného by mohli místo v cele končit v domácím vězení. Podle vzoru ze Slovenska by také mohli po dobu, než dlužné výživné doplatí, přijít o řidičský průkaz.
- Výdaje a příjmy svobodné matky dvou dětí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1725/172496.jpg
- Dětské hřiště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1725/172499.jpg
- Neplacení výživného autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1725/172500.jpg