„První transplantaci jsem udělal v roce 1987, vychází to asi na 50 transplantací ročně,“ vzpomínal padesátiletý přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM. Adamec pomohl transplantační medicíně především v oblasti slinivky břišní. Poznatky a novu technologii si přivezl ze stáže ve Spojených státech. Podílel se i na vypracování schémat pro komplikované transplantace ledvin a jater. „Dovedl tyto programy nejen k dokonalosti, ale k běžnému použití pro všechny pacienty,“ řekl ČT profesor a Adamcův učitel Ivan Vaňek.
Tisící Adomcova pacientka Ivana Dvořáková podstoupila transplantaci jater před třemi týdny. Životně důležitý orgán jí zničila žloutenka typu C. Na nemoc přitom přišla jen náhodou, když šla v roce 2004 kvůli zaměstnání na preventivní prohlídku. „Cítím se výborně a těším se domů,“ řekla ČT po operaci.
Rozhovor s Milošem Adamcem
Od roku 1966 provedl IKEM transplantace u šesti tisíc pacientů
Od roku 1966 provedl IKEM transplantace přibližně u šesti tisíc pacientů. Za posledních dvacet let je podle Vaňka největší pokrok hlavně na poli léků, které tělu zabraňují odmítnut nový orgán: „Dovoluje to lidem kvalitní život, zmenšily se komplikace.“ Slinivka břišní se například díky tomuto léku může transplantovat celá. „To jsme si my nemohli dovolit, transplantovali jsme jenom její část,“ dodal.
Obrovský pokrok v transplantační medicíně ale znamenal i dárcovský program. „I když je orgánů pořád málo, program umožňuje našim pacientům přežít,“ uvedl Vaněk. Dárců orgánů sice neubývá, ale ani nepřibývá, Adamec proto přivítal iniciativu ministerstva zdravotnictví, které nedávno společně s odborníky představilo Národní akční plán pro darování a transplantaci orgánů.
