Majitel hotelu, společnost Evropský investiční holding, podle úřadu porušil zákon například tím, že kamery nebyly zaregistrované, nebo že návštěvníci hotelu nebyli informováni o tom, že vstupují do prostoru monitorovaného kamerami. Soud se podle ÚOOÚ ztotožnil s jeho závěry, podle nichž provozování kamer se záznamem je monitorování osob ve sledovaném prostoru, a tedy shromažďováním osobních údajů.
Monitorovány byly navíc nejen prostory uvnitř hotelu, ale i veřejná prostranství v jeho okolí. Provoz kamer soud nepovažoval za nezbytný pro plnění smluvních povinností hotelu nebo povinnosti chránit odložené a vnesené věci. „Soud konstatoval, že v případě střetu práva na soukromí a práva na ochranu majetku je nutno přiznat větší váhu prvému z uvedených práv,“ uvedl ÚOOÚ. Také dobu sedmi dnů, po kterou hotel záznamy uchovával, soud ve shodě s úřadem označil „za zcela neúměrnou“ ve vztahu k daným okolnostem a konstatoval, že tato doba zvyšuje riziko zneužití dat.
Kvůli úniku nahrávky schůzky Weigla se Šloufem byli obviněni bývalý pracovník rozvědky Petr Bakeš a bývalý policista Jiří Dvořák. Čelí obžalobě z trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele a neoprávněného nakládání s osobními údaji, hrozí jim až pětiletý trest vězení. Případ řeší Obvodní soud pro Prahu 1.
