„Děláme to na podporu barmských disidentů a politických vězňů, skupin, které se snaží bojovat za lidská práva a demokracii. Protože pro ně je to veliká podpora, vyjádření, že někdo na světě bojuje za stejnou věc a že jim pomáhá,“ vysvětluje Kristina Prunerová.
Pro barmské generály představuje otevřenou hrozbu, ona z nich strach ale nemá. Ani patnáctiletá nedobrovolná internace nedonutila Do Aun Schan Su Ťij ustoupit od jejího životního úkolu, kterým je zavedení demokracie v Barmě.

Rozhovor s Kristinou Prunerovou
Nejznámější disidentka současnosti je ve své vlasti i ve světě symbolem obdivuhodné a zřídka vídané vytrvalosti a pokory. Dnes jí v rangúnském domácím vězení bude 65 let.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij ztělesňuje naději na lepší budoucnost třiapadesátimilionové země, ve které vládne téměř půlstoletí vojenská junta v čele s neúprosnými generály. Od roku 1989 strávila 15 let ve vězení nebo domácím vězení.
Nezdolná bojovnice za lidská práva odmítla emigraci
Naposledy loni v srpnu byla odsouzena k dalším 18 měsícům domácího vězení za údajné porušení jeho podmínek. Nechala totiž u sebe přenocovat Američana, který do jejího domu bez pozvání připlaval přes jezero.
Režim se drobnou černovlásku několikrát pokoušel přinutit k emigraci a tlačil na ni, aby vycestovala za svou rodinou. Nezdolná bojovnice za lidská práva a autorka řady esejů však pokaždé odmítla z obavy, že by jí nebyl umožněn návrat.
Do Aun Schan Su Ťij
(v překladu Su Ťij, dcera Aun Schana) se narodila 19. června 1945 významnému bojovníkovi za barmskou nezávislost, který byl zavražděn v roce 1947. S matkou, vůbec první barmskou velvyslankyní, odjela v roce 1960 do Indie. Vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu. Ve Velké Británii se vdala za britského tibetologa Michaela Arise (zemřel roku 1999), s nímž má dva syny - Alexandra (1973) a Kima (1978).