Praha - Poprvé od podání demise se sejde kabinet Jana Fischera. Bude vyhodnocovat postup státu při přípravě na pandemii chřipky nebo projednávat návrh na zajištění peněz na odškodnění studentů vysokých škol, kterým bylo v době komunistického režimu z politických důvodů znemožněno dokončit studium na vysoké škole. A vrátit by se kabinet měl i k tématu vyvlastňování pozemků pro dostavbu dálnice D11. Mezi dalšími body pak je například strategie obnovy Zlínského a Olomouckého kraje, které v květnu postihly povodně, nebo také zpráva ministra vnitra o migraci cizinců na území Česka.
Poprvé zasedá vláda v demisi. Opět bude řešit dálnici D11
Ještě ve čtvrtek vše nasvědčovalo tomu, že kauza kolem vyvlastňování pozemků pro dálnici D11 skončí. Jejich majitelky, statkářky Ludmila Havránková a její sestra Jaroslava Štrosová avizovaly, že smlouvu se státem o jejich výměně podepíší. Majitelka většiny parcel Ludmila Havránková se ale k podpisu smlouvy kvůli zdravotním problémům nedostavila. Podle dohody ale smlouvu o výměně parcel musí podepsat obě zároveň.
Jaroslava Štrosová, spolumajitelka jednoho z pozemků, možná bude moci nakonec podepsat smlouvu nezávisle na své sestře Ludmile Havránkové. Ředitelství silnic a dálnic ale po Štrosové požaduje potvrzení, že se její sestra vzdala předkupního práva na pozemek.
Reportáž Veroniky Kabátové (zdroj: ČT24)
Česko se stává cílovou zemí pro migranty
Policie v Česku loni dopadla téměř 4 a půl tisíce lidí při nelegální migraci. Z toho 96 procent při nelegálním pobytu, zbytek při nepovolené migraci přes hranice Schengenu na letištích. Nejvíc nelegálně migrujících bylo z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Většina z nich byli muži. Počet cizinců, kteří v Česku pobývají legálně loni poprvé od roku 2000 klesl, a to na 433 tisíc lidí. Ze zprávy vyplývá, že Česká republika je i nadále využívána jako tranzitní prostor pro nelegální migraci do dalších evropských zemí, i když v posledních letech se výrazněji prosazuje jako země cílová.
Chřipková pandemie přišla stát na 300 milionů
Ministři dnes také vyhodnotí opatření státu snižující dopady chřipkové pandemie. Nákup vakcín, antivirotik a pomocného materiálu, rozvoz vakcín a úhrada očkování ze zdravotního pojištění přišel stát podle zprávy ministryně zdravotnictví Dany Juráskové na zhruba 300 milionů. Očkovat se nechalo asi 70 tisíc lidí - tedy méně než jedno procento populace. Na prasečí chřipku v Česku zemřelo 102 lidí, většina z nich měla vážné doprovodné onemocnění.