Podle ředitele úřadu Zdeňka Kapitána jsou zahraniční adopce úspěšné ze tří důvodů. ČR spolupracuje jen se státy, které mají adopční systém dokonale zvládnutý, kde pečlivě vybírají páry, a těm, kteří cizí dítě přijmou, poskytují podporu. Úřad také zkoumá osobnost žadatelů a psychologové hodnotí, zda se ke konkrétnímu dítěti hodí. Sleduje také, jak si dítě v nové rodině vede a ještě čtyři roky po osvojení vyžaduje podrobné zprávy. Nic podobného u vnitrostátních adopcí neexistuje.
Z českých dětských domovů do zahraničí odcházejí častěji chlapci, v posledních deseti letech jich byly dvě třetiny. Nejvíc dětí, necelá třetina, pocházela z Ústeckého kraje. Mezi hostitelskými státy vedlo Dánsko, kam odešlo víc než 40 procent dětí. Na dalších místech figurovaly Německo a Itálie.
V ČR se podle ředitele nyní pracuje na změně adopčního systému. Úřad na návrzích participuje. Podle ředitele by adoptivní rodiče v ČR měli mít v dosahu podporu, jak obtíže spojené s výchovou cizího dítěte zvládat. Nestávaly by se tak případy, kdy se do ústavu vrátila dívka po sedmi letech pobytu v rodině. „S odůvodněním, že si k ní nevytvořili vztah,“ uvedl ředitel.
