Na památku policii upozornil známý americký hledač pokladů Danny Douglas. V roce 1984 ho poslední majitelé Bečova pověřili, aby jim relikviář s ostatky sv. Maura, sv. Timothea a Jana Křtitele přivezl. Muž se obrátil na tehdejší československé úřady s tím, že za 250 tisíc dolarů odkoupí blíže neupřesněnou movitou věc, kterou sám vyhledá a vyzvedne.
Úřady ale neměly tušení, o jakou památku se může jednat. „Když jsme se ptali, jestli bude potřebovat bagr, potápěče nebo jeřáb, řekl, že ne. Rozpažil pouze ruce a tím nám udal rozměry,“ řekl ČT kriminalista bývalé Federální kriminální ústředny František Maryška. Do hledání se poté zapojila policie, kterou pátrání dovedlo do staré hradní kaple na Bečově. Relikviář byl po svém objevení zapůjčen do Umělecko-průmyslového muzea v Praze. Expertiza ho ohodnotila jako památku nevyčíslitelné hodnoty, jeho vývoz proto nepřipadal v úvahu.
Reportáž Zdeňka Soukupa
Restaurátorské práce trvaly 11 let
Vlhká zem památku velmi poničila. Restaurátorské práce ale mohly naplno začít až v roce 1991 po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů. Kompletní rekonstrukce skončila v roce 2002. Záchrana a zabezpečení v expozici přišlo na 12 milionů korun. Druhá nejcennější zlatnická památka starší než korunovační klenoty nyní láká desítky tisíc turistů ročně. Profitují z ní i místní podnikatelé.
Relikviář sv. Maura byl vyroben na zakázku benediktýnského kláštera ve Florennes (Belgie), který získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Po francouzské revoluci byl klášter zrušen a relikviář se dle archivních dokladů ocitl v sakristii spřáteleného farního kostela mezi starým nábytkem. Roku 1838 ho od církevní rady odkoupil tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin. Roku 1889 jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou.
