Praha – Podle bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka postupoval Archiv bezpečnostních složek legálně, když od vojenského zpravodajství přebíral jmenný seznam, jehož součástí bylo vedle někdejších komunistických agentů také 380 spolupracovníků, kteří v rozvědce působili i v polistopadové éře. Seznam byl poté zveřejněn po několik měsíců na internetu. Archiv prý zcela podle zákona převzal složky osob, které v první řadě působily v rozvědce před rokem 1989, a jejich další počínání nemohl ověřit. Za celou kauzou tak podle Žáčka stojí právní konflikt mezi zájmem ústavu o činnost osob v totalitní éře a potřebou současné rozvědky chránit identitu svých pracovníků.
Žáček: Archiv při převzetí seznamu s polistopadovými agenty jednal podle zákona
Za další problém nedorozumnění považuje Žáček, který se mimo jiné ohradil proti způsobu informování v tisku, zejména vznik vojenské rozvědky po roce 1989, která z předešlé totalitní instituce převzala mnoho archiválií a na rozdíl od jiných novodobých institucí nevznikala zcela nově.
Před dvěma lety vojenské zpravodajství předalo osobní spisy agentů Ústavu pro studium totalitních režimů, sice vytříděné, ale se zmínkou, že tito lidé pokračovali v další kariéře i v nové tajné službě. Archiv bezpečnostních složek Ústavu se při předání zavázal, že podle zákona nic z doby po 15. únoru 1990 nezveřejní. „Tam nebylo zohledněno, jakým způsobem byl preriodizován vývoj vojenské kontrarozvědky. To datum 15. 2. bylo dost umělé. Problémem totalitní a polistopadové zpravodajské služby je, že mezi nimi je těžká kontinuita - na rozdíl od jiných, které byly překopány, vytvořeny na zelené louce,“ komentoval bývalý šéf ÚSTR, pod který Archiv bezpečnostních složek spadá.
Pavel Žáček:
„Já vám to řeknu opačně: Byli zveřejněny osoby, které musely sloužit totalitnímu režimu … Naopak, my jsme je (rozvědku) podezírali, že nám některé věci nechtějí dát. Měli jsme opačný problém s přesvědčováním, aby nám dali to, co spadá pod náš zákon, než abychom kontrolovali, že nám dali něco navíc.“
Tehdy Žáčkův Ústav přebíral od rozvědky nejen seznam jmen, ale také příslušné složky, které zachycují aktivity agentů z doby před rokem 1989. Činnost jednotlivých osob po pádu komunismu proto archiv podle Žáčka nebyl schopen ověřit. „V tom archivu jsou uloženy složky k příslušným jménům. Já si nedovedu představit, že by se týkaly událostí nebo akcí fungujících po roce 1990. Tyto složky se týkají předlistopadové éry,“ řekl Žáček.
Vojenské zpravodajství tvrdí, že na možné zveřejnění polistopadových agentů upozornilo a zodpovědnost prý nese Archiv bezpečnostních složek. Podle Žáčka si však sama rozvědka měla ohlídat, jaká jména zveřejňuje. Ministertsvo obrany popřelo, že by lidem, jejichž jména několik měsíců visela na internetovém sezamu, hrozilo nebezpečí. V tisku se navíc objevily informace, že někteří zmiňovaní agenti dokonce stále působí v řadách rozvědky, to však dúrazně popřel šéf rozvědky Štefan Bačinský.
„Vůbec nikdo z osob, které byly zveřejněny, není spolupracovníkem ani příslušníkem vojenského zpravodajství,“ uvedl Bačinský s tím, že nikdo ani jakoukoli jinou formou s rozvědkou nespolupracuje. Rovněž uvedl, že jeho rozvědka postupovala striktně podle zákona, a odmítl jakékoli pochybení na své straně.
Dnešní titulek MfD je podle Žáčka zavádějící
Podle Žáčka je dnešní titulek („Stát odkryl jména svých špionů“) deníku Mladá Fronta Dnes, který o aféře informoval, zavádějící a článek „poněkud přestřelený“. Souvislost s nadále aktivními agenty je prý navíc těžko uvěřitelná vzhledem k množství jmen, kterých se polistopadová angažovanost týká. „Že by ještě po dvaceti letech bylo dosud 380 lidí aktivních, to se mi nezdá,“ řekl.
Prozatímní ředitel ústavu Zdeněk Hazdra ve Studiu ČT24 potvrdil, že k pochybení došlo především v tom, že zákon umožňuje Archivu bezpečnostních složek zveřejnit údaje k rozhodnému datu 15. 2. 1990, a chybou bylo zveřejnění údajů, které toto datum přesahovaly. Hazdra soudí, že rozvědka archivu tyto materiály neměla předávat, ale uznává, že archiv zas neměl údaje na stránky vyvěsit.
GALERIE
Archivní dokumenty