Praha – Ústav pro studium totalitních režimů pod vedením čerstvě zvoleného ředitele Daniela Hermana zřejmě v mnoha ohledech naváže na způsob, kterým pracoval pod vedením Pavla Žáčka. Herman ale chce předejít skandálům, jako bylo neúmyslné zveřejnění seznamu agentů StB, kteří pracovali později i pro BIS, lepší organizací komunikace se zpravodajskými médii a přesným vymezením zodpovědnosti jednotlivých pracovníků ÚSTR.
Herman chce lépe organizovat komunikaci ÚSTR s médii
Na rozdíl od Jiřího Pernese, který v čele ústavu pobyl pouhý měsíc, a podobně jako první ředitel ÚSTR Pavel Žáček není Daniel Herman profesí historik. S publicistou Žáčkem ho pojí dlouhodobá spolupráce s médii, ačkoli „z druhé strany“ – Herman byl dlouholetým mluvčím České biskupské konference. „Mediální otevřenost je velmi důležitá,“ upozorňuje nový šéf ÚSTR, ačkoli věří, že zabrání únikům jako seznam agentů StB nebo informace o údajném donášení Milana Kundery.
Ústav se pod vedením nového ředitele zaměří také na další aspekty života v zemi ovládané totalitním režimem. „Komunistický režim nebyl reprezentován pouze represivními složkami, ale byl reprezentován celým spektrem společenského života,“ upozorňuje Herman.
Podle Hermana je Ústav pro studium totalitních režimů stále ještě na samotném začátku své práce. Přitom podotýká, že její výsledky mohou být velmi výrazné a pomohou společnosti vyrovnat se s existencí – a nutnou spoluprací – s totalitním režimem. „Vyrovnání s temnou minulostí se může podařit velmi dobře,“ upozorňuje Herman s poukázáním na Německo, které se naučilo přijímat svoji nacistickou minulost – a stydět se za ni.
Nehistorik povede historiky
Herman věří, že se mu podaří získat důvěru historiků, kteří mu budou podřízení. Podotýká, že ač sám není profesionálním historikem, vždy k ní měl blízko. Zároveň se cítí být spíše manažerem než vědcem. „Nemám ambice se vyrovnávat profesionálním historikům. Úloha ředitele je utvářet prostor historikům, aby mohli pracovat,“ upozorňuje Herman.
Jedním z cílů nového ředitele je uklidnit rozpory mezi jednotlivými zaměstnanci ÚSTR. Z kněžské kariéry si Herman přináší řadu zkušeností se „stavěním mostů“ mezi lidmi, prostředí zatím nechce rozvířit dosazováním nových lidí – ačkoli to do budoucna nevylučuje.
Věrnost republice, nebo režimu?
Podobně jako někdejší posluchač Večerní university marxismu-leninismu Jiří Pernes se i jeho nástupce Daniel Herman zapletl s komunistickým režimem, který má jím vedený ústav zkoumat. Na rozdíl od Pernese tuto zkušenost netají. „To bohužel byl jeden z projevů komunistické totality, že před udělením státního souhlasu museli kněží podepsat věrnost republice,“ popisuje Herman. Nezastírá, že tento slib byl určitou formou kolaborace s totalitním režimem, i proto o něm předem informoval. Během konkursu mu prý podpis věrnosti republice nikdo nevytknul.