Brno - Ostatky šesti těl z údajného hrobu zavražděných Němců u Dobronína na Jihlavsku čeká antropologické prozkoumání, které má prokázat případnou násilnou smrt. Antropologové chtějí znát výsledky do dvou měsíců. Policejní vyšetřovatel kpt. Michal Laška ve Studiu ČT24 rovněž předeslal, že z ostatků je třeba získat genetický profil, s jehož pomocí by měly být nalezené ostatky identifikovány. Tématu se věnoval i pořad Reportéři ČT - dokument režiséra Davida Vondráčka (autor dokumentu Zabíjení po česku), který se zaobíral okolnostmi údajného hrobu německých občanů v Dobroníně.
Ostatky z Dobronína prozkoumá antropolog, pak přijde na řadu DNA
„Další prověřování bude probíhat ve dvou liniích. Jednak bude antropoložka zkoumat na kosterních pozůstatcích nějaké stopy, které by svědčily o úmyslném usmrcení, jako třeba sečné rány, a jednak odebereme vzorky pro stanovení profilu DNA jednotlivých osob,“ konstatoval kpt. Laško. Upozornil, že se jedná o technicky náročnou záležitost, předpokládá ale, že do dvou měsíců by mohlo být v této věci jasno.
Odhalit přesnou příčinu smrti pomohou i analýza DNA a třírozměrné počítačové modely, například otvory po kulkách nebo fraktury kostí.
GALERIE
videogallery_51081
Petra Urbanová, Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty MU:
„Cílem našeho výzkumu bude identifikovat kosti, primárně na základě metod forenzní ostologie zjistit o kolik jedinců se jedná, jakého jsou pohlaví, jakého jsou věku a pak podle této analýzy odebrat vzorky pro DNA… Na základě metod kosterní antropologie lze rekonstruovat, jakým způsobem člověk umřel, jestli to bylo smrtelné zranění, nebo to bylo jenom poranění.“
K identifikaci ostatků za pomoci získaného genetického profilu vyšetřovatel využije domnělých pozůstalých obětí. „V současnosti se již hlásí pozůstalí těchto německých občanů. Porovnáme tedy genetické profily získané z kosterních pozůstatků s profily dnes ještě žijících pozůstalých,“ popsal ve zkratce postup při identifikaci Laško.
Další ostatky jsou pravděpodobně někde poblíž místa nálezu
Rovněž podotkl, že údajně jediného žijícího svědka celé události, který si podle svých nedávných prohlášení nic z dané události nepamatuje, hodlá ještě potřetí vyslechnout. Na otázku, zda už je celá událost trestně promlčena, i kdyby se prokázalo, že šlo o hromadné vraždění, kapitán Laško uvedl, že konečné právní posouzení musí v současnosti nechat otevřené do doby, než bude celé prověřování u konce.
Vzhledem k tomu, že podle autentické zprávy mělo být u Dobronína zabito 15 osob, měly by být prozkoumány i lokality přiléhající místu nálezu pozůstatků šesti osob. Kapitán Laško ale zdůraznil, že takové zkoumání se musí opírat o jasné informace, aby bylo možné vytyčit konkrétní místo.
Podle svědectví odvedla v květnu 1945 skupina dvanácti opilých členů Revolučních gard místní Němce, kteří měli být odsunuti ze země. Za Dobronínem je donutili vykopat si hroby a pak je ubili k smrti motykami a krumpáči. Vraždě předcházelo týrání v místní hasičské zbrojnici.
Dobronínský nález znovu oživil donedávna tabuizované téma poválečných zločinů na Němcích. Jednou z nejhorších událostí byl nucený pochod z Brna do Pohořelic. Dvacet tisíc Němců muselo 30. května 1945 Brno opustit během jediné noci. V cíli cesty na následky vyčerpání a úplavice tehdy zemřely stovky vyhnanců, většinou starců, žen a dětí.
GALERIE
Ostatky