Jako ledová sprcha působil už obrat v roce 1948. Junácká organizace byla paralyzována, řada činovníků se stala obětí politických procesů a strávila roky v komunistických žalářích.
Naděje pro chlapce a dívky sdružené pod znakem lilie se štítkem a psí hlavou svitla v období pražského jara 1968. Budování organizační struktury a rozmach činnosti ukončil rok 1970, kdy byl junák násilně pohlcen Pionýrskou organizací.
Komunisté zakázali Junáka
Český junák – svaz skautů a skautek tak znovu ožil až po sametové revoluci, když 28. prosince 1989 oficiálně obnovil činnost. A rychle se začleňuje do mezinárodních struktur. V souvislosti s rozdělením Československa se dělí i junácká organizace a získává svůj dnešní název Junák – svaz skautů a skautek ČR.
V současnosti Junák v Česku sdružuje na 2300 oddílů. Jen během roku 2010 rozšířilo řady organizace 1100 nových členů.
Za rok zrodu světového skautingu je považován rok 1907 a Velká Británii. Úspěch skautské myšlenky potvrzuje rychlé pronikání skautingu po Evropě i v zámoří. Roku 1911 vzniká také skauting v Čechách. O rok později získává svůj tradiční název – junák. Období předmnichovské republiky je zlatou érou českého skautingu. Oddíly junáka prošla řada vynikajících osobností nejrůznějšího zaměření: prezident Edvard Beneš, básník Jiří Wolker, klinický lékař, akademik Josef Charvát, cestovatel František A. Elstner, příslušník zahraničního odboje a spolustrůjce atentátu na Heydricha Jan Kubiš.