Praha – Češi se ve svých stravovacích návycích stále příliš nezměnili. S oblibou si dopřávají příliš velké porce jídla, vydatné polévky či slazené nápoje. Pouze každý druhý člověk v pracovní době pravidelně obědvá, zatímco v dalších západoevropských zemích to jsou v průměru čtyři z pěti lidí. Česko také patří k zemím, kde je největší počet lidí s nadváhou a obezitou. Vyplývá to z průzkumu stravovacích návyků uspořádaného loni na podzim v Belgii, Francii, Itálii, Španělsku, Švédsku a České republice v rámci mezinárodního projektu FOOD. Zadavatelem byla Evropská komise, která se snaží propagovat příjem zdravé a vyvážené stravy v pracovní době.
Stravování Čechů má ke zdravé výživě daleko
„Projekt ukázal, že ve srovnání s jinými národy se Češi stravují spíše nezdravě. Na prvních místech dominují přílohy, tedy sacharidy. Zelenina, která je v jiných zemích na prvním nebo druhém místě, je v pozadí. Preferují také velké porce, což u strávníků z jiných zemí je na posledních místech,“ uvedla Daniela Pedret ze společnosti Edenred, která průzkum vypracovala pro Českou republiku. Češi ale podle průzkumu zase poměrně slušně snídají. Pouze pět Čechů ze sta přiznalo, že ve všední den nikdy nesnídá. Ve Francii, Itálii a Belgii nesnídá až dvojnásobný počet lidí.
V pracovní době obědvá pouze každý druhý člověk. 95 procent lidí ale chodí do restaurací a jídelen, což je podle Pedret dobré znamení: „Ale pořád máme riziko, protože pokud se podaří zrušit stravenky, tak lidé přestanou chodit do restaurací a jediný pozitivní ukazatel by se ztratil.“ V dalších zemích chodí čtvrtina lidí obědvat domů a více než 40 procent se pravidelně stravuje na pracovišti.
GALERIE
videogallery_47615
V Česku tvoří polovinu talíře příloha
Pro české strávníky je důležitá vzdálenost do restaurace, v níž se stravují, i velikost porce. „Častá je kombinace vydatné polévky s pečivem, po které následuje hlavní jídlo. To dělá oběd kaloricky příliš vydatným,“ říká Iva Málková ze společnost STOB (STop OBezitě). Problém je podle Málkové také v tom, že Češi nedodržují jídelní režim a často vynechávají některý denní chod.
Nejlépe jsme na tom v konzumaci drůbeže. Poté následují přílohy, což ale v českém podání často znamená knedlíky. Na třetím místě je zelenina a polévky. V ostatních státech se zelenina umístila na prvním či druhém místě. Právě správná skladba jídla je přitom pro dobrou životosprávu klíčová. Stravovací návyky ale ovlivňují z velké části tradice. V jiných zemích často převažuje v restauracích bílkovina, je tam zelenina a maso, zatímco v Česku tvoří polovinu talíře příloha.
Nemusíme přitom nutně měnit druh jídla. Například u oblíbeného knedla, vepřa, zela stačí alespoň omezit porce. Nejlépe snížením přílohy a zvýšením zeleniny. „Polovinu talíře by vždy měla tvořit zelenina, to by mohlo být zelí, čtvrtinu sacharid, to by mohly být dva knedlíky, klidně si je můžeme překrojit napůl, aby vypadaly jako čtyři, a čtvrtina bílkovina, to znamená libové vepřové,“ nabádá Málková. Češi se také spolu s Belgičany nejméně zajímají o to, jaká je nutriční kvalita nabízených jídel. A zatímco Italové, Francouzi a Švédové potřebují k jídlu vodu, my sladkou limonádu. 14 procent lidí ji nahrazuje pivem. Víc pijí u jídla už jen Španělé, kteří ale preferují víno.
GALERIE
Jídlo