Pravonín/Chotýšany – Při projížděním českým venkovem lze často narazit na opuštěná a polorozpadlá sídla šlechtických rodů z minulých století. Nevážíme si vlastního kulturního bohatství, můžeme si stěžovat. Za havarijní stav českých památek ale mnohdy nemohou obce ani stát. Zámečky totiž po revoluci od restituentů levně odkoupily zahraniční firmy, které je nyní nechávají ležet ladem. Největší díl problémů však nakonec stejně dopadne na místní starosty, i když se podaří majetek podnikatelům odebrat, obce nemají na jejich opravu peníze. Definitivní osud zámečků je tak zřejmě zpečetěn.
Reportéři ČT: Levně koupit a nechat zchátrat – tak často končí stovky českých zámečků
Rozsáhlá devastace venkovských šlechtických sídel a zámečků začala v českých zemích po druhé světové válce s příchodem komunistické strany k moci. Velkostatky, jež zde častokrát sídlily, byly vyvlastněny a historické objekty získávaly novou funkci. Někde se do honosných místností nastěhovala mateřská škola nebo zdravotní středisko s pohotovostí, jinde to byla pošta či spořitelna. Mnohdy byly zámečky přebudovány na byty či kanceláře. Pokud ale budovy přečkaly „divoká“ léta padesátá, pak většinou přežily ve státním vlastnictví až do roku 1989.
Život bez zámku (zdroj: ČT24)
Zdá se však, že to horší šlechtická sídla čeká až nyní, v dobách demokratických. Restituce venkovských zámků se většinou zdařila pouze u některých potomků české historické šlechty, jíž tradice zavazuje kultivovat majetek předků. Zato v případě, že se dostaly do rukou podnikatelům bez šlechtického původu, byly tyto kulturní památky, až na výjimky, za účelem rychlého zisku prodány. Nakonec tedy často skončily ve vlastnictví zahraničních, většinou italských firem. Názorným příkladem, jak takové vlastnictví může vypadat, budiž příběh šlechtických sídel v Pravoníně a Chotýšanech.
Pravonín: až příliš naivní investor
Na pravonínský zámeček ležící nedaleko Vlašimi ve středních Čechách jezdíval kdysi světoznámý hudební skladatel Richard Wagner za inspirací, nyní by ji zde však nenašel. Objekt pomalu ale jistě chátrá. Přitom z počátku vypadalo vše ideálně. Porevoluční majitelé prodali zámeček z počátku 17. století za tři miliony korun italské firmě, která slibovala, že budovu opraví a využije ke kulturním účelům.
Rekonstrukce se ale nekoná, zahraniční firma totiž zjistila, že na svůj projekt nemá dost peněz. „Podle mého firma přecenila svoje síly a neodhadla dostatečně náročnost opravy místního zámku. Teď zjistila, že ta oprava nebude o dvaceti nebo třiceti milionech, ale spíše o šedesáti. A to zřejmě vymyká z jejich rámce,“ odhaduje starosta Pravonína Ladislav Hejný.
Vzhledem k havarijnímu stavu objektu uložil Městský úřad ve Vlašimi Italům povinnost do konce srpna provést nutné zabezpečovací práce. Nynější nečinnost v Pravoníně proto může podle vedoucího odboru výstavby Zdeňka Pýchy vést až k exekučnímu řízení proti italské firmě. To znamená, že by obec mohla získat zámek do svého vlastnictví. Avšak i k této možnosti je starosta Hejný skeptický. Než by prý po sérii soudů a odvolání exekuce opravdu proběhla, zámek by to stejně nepřežil. „Zámek se bude pomalu rozpadat,“ soudí o smutné budoucnosti dominanty obce starosta.
Chotýšany: až příliš naivní obec
Zámek Chotýšany je od Pravonína vzdálen jen několik kilometrů, kromě toho ho s ním poutá i velmi podobný osud. V devadesátých letech prodal potomek rodiny Langhammerů, kterým sídlo před válkou patřilo, dědictví zahrnující kromě zámku i 80 hektarů polí italské společnosti Farm Chotýšany. Brzy se ale ukázalo, že zahraniční podnikatele příliš nezajímala samotná kulturní památka, ale spíše pozemky okolo ní.
Zástupci Farm Chotýšany místním zastupitelům slíbili, že zde postaví rodinné domky, které následně prodají a získané peníze investují zpět do obnovy zámku. Zastupitelstvo uvěřilo a pole změnou v územním plánu přeměnilo na stavební plochu. Firma díky tomu získala za čtyři miliony stavební parcely v tržní hodnotě kolem padesáti milionů. A v tom okamžiku přestala s obcí komunikovat.
Hana Haubertová, Odbor památkové péče
Chotýšany už se dostaly do tak havarijního stavu, že jsou v seznamu ohrožených kulturních památek. A bohužel spolupráce s majitelem firmy, který je zahraniční, je z mého pohledu téměř nulová.
Podle starosty Miroslava Budky je nyní jedinou možností Chotýšan žádat odbor památkové péče, aby na současného majitele zámku naléhal a nutil ho zahájit opravu budovy. Společnost Farm Chotýšany však nedělá vůbec nic, pouze zaplatila pokutu 80 tisíc korun, kterou jí památkáři uložili. Starosta i šéf památkového odboru Středočeského kraje Martin Zídek se shodují, že věc by se zdárně nevyřešila, ani pokud by byl chotýšanský zámek vyvlastněn. Obec totiž, podobně jako v nedalekém Pravoníně, nemá na opravy dostatek financí. Poslední starostí místních politiků tak nejspíše bude, aby sehnali peníze, potřebné ke srovnání historické budovy se zemí.
- Zámek Pravonín autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1944/194333.jpg
- Zámek Chotýšany autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1944/194329.jpg
- Pozemky okolo zámku Chotýšany autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1944/194330.jpg