Praha - Čeští egyptologové mají ve svém oboru velmi dobrou pověst, během posledního půlstoletí dosáhli v zemi na Nilu řady jedinečných objevů. Asi nejznámějším z českých vědců je dnes profesor Miroslav Verner, který přes třicet let řídil tamní vykopávky a výzkumy pohřebišť faraonů. Nyní z Egypta odchází. Nahradí ho Miroslav Bárta, Vernerův kolega z Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. Slavný egyptolog se hodlá více věnovat badatelské činnosti a méně fyzicky náročné práci přímo v terénu na poušti. Profesor považuje za svůj největší úspěch obnovení Českého egyptologického ústavu.
Egyptologie je poslání, tvrdí slavný český archeolog Verner
Verner se specializuje na období vládců 5. dynastie, éru stavitelů pyramid, a doteď řídil český archeologický výzkum v Abúsíru. Práci v této oblasti vedl 34 let. „Podařilo se vytvořit velice kvalifikovaný mladý tým odborníků, kteří mohou směle přebírat nejrůznější odpovědnosti,“ řekl egyptolog ke svému odchodu. Ve své práci ale rozhodně nekončí. Její těžiště nyní vidí v badatelské činnosti a práci s doktorandy.
Egyptolog Miroslav Verner:
„Egyptologie je mým celoživotním osudem. Je to poslání, ne zaměstnání.“
Výzkumy v Egyptě teď povede archeolog a egyptolog Miroslav Bárta. „Myslím, že jsme se ve vedení ústavu shodli, že profesor Bárta bude tím nejvhodnějším kandidátem,“ prohlásil Verner. Předání koncese museli Egypťané odsouhlasit. „V zemi platí nepsané pravidlo, že čím déle tam člověk pracuje a získá si důvěru, tím hůře pak předávání koncese probíhá,“ podotkl Verner.
Výzkum v Abúsíru je jedním ze tří archeologických projektů v Egyptě a Súdánu na území Sabaloky. Přímo v Abúsíru probíhá výzkum šachtových hrobů ze sajsko-perské doby, výzkum hrobek hodnostářů z doby Staré říše a do třetice výzkum pyramidového pole.
Verner o práci Čechů v Africe:
„Vytvořili jsme si v Egyptě svou prací a jejími výsledky dobrou pověst. Čemuž pomohlo i vytvoření velmi kvalifikovaného týmu nadšených mladých egyptologů.“
Za svůj největší profesní úspěch považuje Verner obnovení Českého egyptologického ústavu. Kontinuita byla drasticky přerušena na přelomu 60. a 70. let. Tým, který po založení ústavu sestavil profesor Žába, se totiž na konci 60. let po sovětské okupaci rozpadl. Ústav byl následně po smrti profesora Žáby zrušen. Vernerovi se také podařilo získat velmi slibnou archeologickou koncesi právě ve zmíněném Abúsíru.
Území o rozloze dvou čtverečních kilometrů bylo na první pohled nepříliš atraktivní a podceňované. Čechům se však v průběhu let podařila řada nálezů, díky nimž je tato koncese dnes považována za jednu z nejcennějších, kterou zahraniční expedice v Egyptě mají. V listopadu 1995 objevili hrobku soudce Kara a k ní přilehlý rodinný hřbitov z doby asi 2 200 před Kristem, jejíž význam tkví v poměrně dobrém zachování reliéfní výzdoby hrobek. V březnu 1996 pak přišli 23 metrů pod zemí na nedotčenou hrobku faraonova majordoma, starou asi 2 500 let.
A o dva roky později, v únoru 1998, otevřeli šachtovou hrobku vysokého kněze a správce faraonova paláce Lufaa. Tehdy se jednalo o zcela unikátní nález, neboť nevykradenou hrobku se podařilo nalézt naposled v roce 1942. Před třemi lety neuniklo pozornosti ani odhalení hrobky kněze Inpunefera.
O všech objevech dovede Miroslav Verner i poutavě psát. Vydal třináct vědeckých monografií a přes sto deset odborných článků, podílel se také na řadě dokumentárních pořadů o starém Egyptě.