Na případ upozornili především nevidomí, kteří žijí sami a jsou tak na informacích v Braillově písmu zcela závislí. Krabičky bývají buď mechanicky poškozené při manipulaci, nebo znaky nejsou vyraženy dostatečně hluboko. Pro špatnou orientaci přitom stačí jen o setiny milimetru slabší otisk. „Pak se to stává velkým rébusem, člověk vlastně ani nepozná, jakou krabičku s lékem má v ruce,“ popsal své zkušenosti nevidomý Jiří Reichel.
Od příštího roku musí být pro nevidomé i informace z příbalového letáku
Reportáž Tomáše Vlacha
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) už na popud Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých šetří případ patnácti léků, kde informace ve slepeckém písmu nebyla dostatečně čitelná. „Vypadá to, že se jednalo spíš o nízkou ostrost, buď tam došlo k přelepení nějakým štítkem, nebo nápis nebyl dostatečně vytištěný,“ uvedl náměstek ředitele SÚKLu Jiří Deml.
Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Emil Cerner podle svých slov dosud o žádném takovém případu neslyšel: „Pokud bychom to slyšeli, budeme se toho muset ujmout a naše členy upozornit.“ Od příštího roku ale budou muset firmy zprostředkovat nevidomým také informace z příbalového letáku, například pomocí internetu.
