OVM speciál: Mise v Afghánistánu budou pokračovat, dokud bude potřeba

Praha – Vojenská operace v Afghánistánu vstupuje do svého desátého roku. Česká republika počítá s kulminací počtu svých sil v této zemi, naopak v roce 2012 by se měli naši vojáci postupně stahovat. Konečný termín stažení však není jasný a zatím jej zřejmě nikdo ani říci nechce, uvedl ve speciálním vydání Otázek Václava Moravce z Kábulu ministr obrany Alexandr Vondra. Pevně daný konečný termín je totiž podle něj intenzivní motivací pro povstalce, aby vydrželi v útocích. Česká armáda bude podle Vondry v zemi tak dlouho, dokud to bude potřeba. Počítá s tím i strategie armády na dalších 10 let.

Česko podle Vondry počítá v roce 2012 s postupným stahováním vojáků. „Nyní navyšujeme, abychom pak mohli počet snižovat. Rok 2011 vidím jako kulminační bod a v roce 2012 bude účast o něco nižší,“ potvrdil Vondra. Česko má v současnosti v Afghánistánu 513 vojáků, příští rok jich má být až 720 a následující rok už jen 640. Také rozpočet na zahraniční mise má poklesnout z 1,9 miliardy určených na příští rok na 1,6 miliardy na rok 2012.

Operace v Afghánistánu každopádně neskončí jednoduše a ze dne na den. „Nejde o to, tady být na věky věků a snít o předělání Afghánistánu na nějakou demokracii evropského střihu, ale chceme pomoci, aby se země dostala do normálních mezí fungování,“ myslí si Vondra.

Operace Anakonda – podpora jednotlivých obcí

Konečný termín pro odchod vojáků Vondra nemůže a ani nechce říci. „Nedávejte definitivní termín, může to být povzbuzením pro povstalce – nejsem proto zastáncem definitivních termínů,“ řekl v OVM Vondra s tím, že na druhou stranu musí být rámcovým termínem zdejší vláda tlačena, aby převzala odpovědnost za vlastní zemi.

Aby měl Afghánistán vycvičenou národní armádu a policii a aby byli vycvičeni lokální policisté v obcích, mají nyní spojenecké síly postupovat podle strategie Anakonda jejich nového velitele generála Davida Petraeuse. Tento model počítá s tím, že když afghánská vesnice nemá metropolitní policii, je zranitelná před tálibánci. Ti od místních lidí odeberou jídlo a zásoby, nabídnou jim ochranu, a tak si je zaváží. I malé obce a komunity proto musejí mít vlastní ochranu a musejí se ekonomicky rozvíjet. Zadání je jasné, ale jeho plnění a zejména fungování je pochopitelně s velkým otazníkem.

Vondra: Chci pro armádu fixní peníze

Česká armáda počítá pod Vondrovým velením s dlouhodobou podporou misí, což bude podle ministrovy desetileté strategie podpořeno i v rámci rozpočtu. Vondrova tzv. Bílá kniha armády počítá s finančními prostředky ve výši 4 až 5 procent rozpočtu každý rok. Také všechny jeho plány v Bílé knize mají podmínku udržet rozpočet resortu obrany a dál v něm neškrtat. Požadavek však může narazit na ministerstvu financí. „Pan ministr řekl, že to tak chce, to ale neznamená, že to tak bude,“ reagoval pro ČT24 ministr financí Miroslav Kalousek.

Od jakého data by se měl armádní rozpočet začít zvyšovat, by mělo být podle Vondry jasné na začátku příštího roku po dokončení Bílé knihy ministerstva obrany. Ta stanovuje plány resortu zhruba na příštích 10 let. Podle Vondry dokument rozsah zahraničních misí ani počty vojáků neovlivní. „Určitě je nebudeme chtít osekávat oproti tomu původnímu stavu, ale zase my si ty mise nevycucáváme z prstu – ty mise se odehrávají na základě konkrétního mandátu Rady bezpečnosti OSN,“ upozornil Vondra. Podporu v misích má i u svého ministerského kolegy Karla Schwarzenberga.

S korupcí se musí prostě počítat

Schwarzenberg v Otázkách přiznal, že část zahraniční pomoci Afghánistánu se ztrácí na centrální úrovni kvůli místním podmínkám. Afghánská vláda je podle něj zkorumpovaná podobně jako jiné vlády v regionu, přesto ji ale spojenci musí nadále podporovat. „Češi nemají právo jiným národům vytýkat zkorumpovanost, my jsme toho dokázali dost taky,“ dodal ministr.

Částečným řešením je dodat zahraniční pomoc přímo na místo určení do regionů, úplně obejít centrální orgány ale nelze. „Země je po třicetileté válce. Že někdy se něco vytratí, s tím člověk bohužel musí počítat. Nemůžete očekávat, že se tady budou chovat jako ve Švýcarsku nebo na Islandu,“ uzavřel Schwarzenberg.