Praha - Bouřlivý rozvoj lázeňského města Karlovy Vary na konci 19. století přerušila v listopadu 1890 živelná pohroma v podobě velké vody. Škody byly o to větší, že v té době vznikaly v centru lázní velkorysé stavby, představující vrchol tehdejšího luxusu. Jedinou lidskou obětí povodně byl paradoxně muž, který město pozvedl k rozkvětu, starosta Eduard Knoll. Příčinou tragédie byly dlouhotrvající přívalové deště, které zvedly hladinu řeky Teplé. Přívalová vlna, která se objevila 24. listopadu ráno, překvapila všechny obyvatele města. Voda sahala až k prvním patrům domů. Řekou tehdy protékalo přes 300 metrů kubických za vteřinu.
Bouřlivý rozvoj Karlových Varů přerušila velká voda
Tehdejší starosta města Eduard Knoll se jako čestný náčelník hasičského sboru přímo účastnil záchranných prací. Když se po vyčerpávajících hodinách boje s vodním živlem před jeho očima ze záchranného lana utrhl jeden občan, který zmizel pod vodou, ranila starostu mrtvice a na místě zemřel.
Paradoxně se tak starosta stal jedinou obětí velké vody - muž, jehož viděl mizet ve vlnách, byl nakonec zachráněn. Eduard Knoll se narodil 11. prosince 1839, byl nejvýznamnějším karlovarským starostou. V čele města byl od roku 1884. Dal základ současnému modernímu lázeňskému centru a jeho době se přezdívá „zlatý věk Karlových Varů“.
Pohřeb se konal 27. listopadu a přestože bylo celé údolí města zaplaveno bahnem a komunikace zničeny, přišly se se svým starostou rozloučit stovky občanů.
Byla vybudována přehrada, která město dodnes chrání
Po povodni byl citelně poškozen střed města, řada budov byla poničena a některé musely být později pro narušenou statiku strženy. Voda zničila také lávky a mosty, včetně železničních.
Celkové škody na veřejných komunikacích a stavbách přesáhly tři sta tisíc zlatých. Na domech, bytech a obchodech dosáhla škoda jednoho milionu a čtyř set padesáti tisíc zlatých. Aby se podobným tragédiím v budoucnu pokud možno zabránilo, byla v letech 1932 až 1936 na říčce Teplé u Březové vybudována přehrada, která dodnes chrání město.
Hlavní povodňová vlna zasáhla Prahu a pobořila Karlův most
Povodeň v Karlových Varech nebyla jedinou vodní pohromou roku 1890, jehož jarní a letní měsíce byly abnormálně deštivé. Do rozmáčené půdy pak začalo znovu silně pršet začátkem září. Prudkými lijáky se rozvodnila horní Vltava a její přítoky.
Hlavní povodňová vlna zasáhla 3. září Prahu. Výsledkem byla jedna z historicky největších záplav v hlavním městě, při níž rozbouřená Vltava mimo jiné pobořila i Karlův most. Záplavy v povodí Vltavy a dolního Labe postihly tehdy rozsáhlé území Čech, znamenaly velké škody na majetku a ztráty několika desítek lidských životů.
1890