Praha - V roce 2011 nás čeká několik významných výročí. Jedno z prvních a možná i nejvýznamnějších připadá na dnešní den, kdy uplyne 800 let od narození významné české světice Anežky Přemyslovny. Dcera českého krále Přemysla Otakara I., zakladatelka a první abatyše kláštera sv. Františka na Starém Městě v Praze se pravděpodobně narodila 20. ledna 1211. Pražský arcibiskup Dominik Duka povede od 18:00 v klášteře sv. Anežky České mši, a zahájí tak jubilejní rok 2011, který bude věnován právě odkazu české světice.
Češi si připomínají 800 let od narození Anežky Přemyslovny
Přemyslovská princezna se narodila jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. Jako většina královských dcer měla sňatkem zajistit dvoru Přemyslovců politické spojenectví. Už ve třech letech proto byla zasnoubena s Boleslavem Slezským, který ale záhy zemřel. Později se jednalo o jejím možném sňatku s Jindřichem, synem císaře Fridricha II., anglickým králem Jindřichem III. a snad i se samotným císařem Fridrichem II. Nakonec se Anežka obrátila na papeže Řehoře IX., který sňatku zabránil a později jí umožnil stát se řeholnicí. Příkladem jí bylo učení sv. Františka z Assisi, s jehož duchovní sestrou sv. Klárou vedla korespondenci.
S duchovní dráhou své sestry souhlasil i Anežčin bratr král Václav I., který jí věnoval pozemky u Vltavy, kde ze svého věna začala s výstavbou kláštera Na Františku, kam později přesunula i již dříve založený špitál a útulek pro chudé a pocestné. Při špitále pak vzniklo bratrstvo, které na Anežčinu žádost roku 1237 změnil papež v samostatný rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Přemyslovna se tak stala jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu a zároveň zakladatelkou jediného řádu, který vznikl na českém území a do dnešních dob sídlí na Starém Městě u Karlova mostu.
GALERIE
videogallery_28391
Jan Royt, historik:
„Anežka je z panovnického rodu, to, že se tak sklonila k lidu, ji činí výjimečnou.“
O ostatcích svaté Anežky nevíme od 15. století
Anežka usilovala o čistotu řehole sv. Františka a soustřeďovala se na pečlivé zachovávání zásady žít v naprosté chudobě. V čele kláštera stála až do své smrti roku 1282. Dožila se na tu dobu neobvyklých 71 let.
Anežka byla pohřbena v klášteře Na Františku do hrobky Přemyslovců v kapli Panny Marie. Patrně z obav před záplavami ale byly asi roku 1322 její ostatky z kaple vyzvednuty a někam přeneseny. Traduje se, že řádové sestry prchající před husitskými vojsky ostatky odnesly a uložily na neznámé místo. Pověst praví, že až se najdou, nastane v Čechách doba štěstí, vzájemné lásky a blahobytu.
Přes usilovnou práci pro nemocné a chudé ale zcela nezapomínala ani na svůj původ. V polovině 13. století například zmírnila spor mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II., a zabránila tak dvojvládí v Čechách. Za své milosrdenství byla už za života označována lidmi za svatou a časem vznikaly legendy o zázracích, na nichž se podílela. Svatořečení se ale dočkala až v listopadu 1989, více než 700 let po své smrti. O její kanonizaci marně usiloval Karel IV., před ním jeho matka Eliška a po něm i syn Václav IV. Svatořečení dlouho bránila i skutečnost, že nebylo možné nalézt Anežčiny ostatky. Podmínka sice časem padla, pátrání ale neskončilo. Začátkem loňského roku vzbudil naděje výzkum v pražském kostele sv. Haštala, ani tam se ale vzácné relikvie nenašly.
Anežka Česká je patronkou nemocných, chudých a trpících. Bývá znázorňována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s korunkou. Často je také zobrazována s trpícími u nohou, jako například na sousoší v zadní části svatovítské katedrály. Díky řazení mezi české zemské patrony se stala její socha součástí Myslbekova sousoší kolem sv. Václava na Václavském náměstí. Svátek sv. Anežky se slaví 13. listopadu.
GALERIE
Vyobrazení svaté Anežky České