Praha - Učitelé a ředitelé škol si oproti roku 2009 platově pohoršili, a to o 450 korun. Spolu s vedoucími pracovníky od ledna do září vydělali průměrně 24 500 korun měsíčně, pokud by se však počítaly jen platy pedagogů a vychovatelů bez vedoucích pracovníků, činila loni jejich mzda jen něco přes 22 tisíc korun. To je znatelně pod celorepublikovým průměrem, který za stejné období činil 23 300 korun. Plat naopak vzrostl vědeckým pracovníkům na vysokých školách, polepšili si o 1 300 na 27 600 korun.
Učitelé si loni pohoršili, platy mají podprůměrné
V porovnání s rokem 2009 si kantoři měsíčně vydělali o pár stokorun méně, například učitel na základní škole našel na výplatní pásce průměrně o téměř 500 korun méně. Od letošního ledna se platy v regionálním školství opět zvýšily, na tuto kapitolu bylo přidáno 2,1 miliardy korun. Nejvíce pocítí zvýšení mladí vyučující, kterým nástupní plat poskočil na 20 000 korun. Starší kolegové dostanou přidáno v řádu stokorun, v praxi ale přijdou o většinu osobního ohodnocení, takže si díky reformě ministra Josefa Dobeše mnozí o několik tisíc korun pohorší.
Čím vyšší škola, tím vyšší platy
Podle dnes zveřejněných statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání si v mateřských školách učitelé včetně vedoucích zaměstnanců průměrně za měsíc vydělali 19 700 Kč, v základních školách pak 25 200 Kč, na středních školách 26 500 Kč, na konzervatořích 26 400 Kč a na vyšších odborných školách 27 700 korun. Jde přitom o hrubou mzdu včetně všech odměn. Platy učitelů, vychovatelů, asistentů pedagoga a dalších zaměstnanců bez vedoucích pracovníků jsou však na všech typech škol průměrně o 2 000 korun nižší.
Zaměstnanci vysokých škol si naproti tomu loni mírně polepšili, průměrná mzda vzrostla o 360 korun na 33 900 Kč. Nejvíce z akademiků berou profesoři, a sice 54 tisíc, odborný asistent vydělával loni 29 tisíc korun. Statistiky také ukázaly výrazné rozdíly mezi platy mužů a žen, vysokoškolské pedagožky vydělávaly průměrně o 6 000 korun méně než jejich mužští kolegové.