Praha - Poslanec Walter Bartoš (ODS) byl v záznamech komunistické vojenské kontrarozvědky (VKR) evidován jako důvěrník neoprávněně. Rozhodl o tom dnes Vrchní soud v Praze. V odvolacím jednání tak potvrdil verdikt pražského městského soudu z června 2009. Rozhodnutí je pravomocné. Poslanec v minulosti uvedl, že mu evidence v protokolech kontrarozvědky značně zkomplikovala život. To, že se v záznamech VKR objevil, se podle něj podepsalo i na jeho zdravotním stavu. Proti prvoinstančnímu rozsudku se odvolalo ministerstvo vnitra. Právní zástupkyně úřadu odvolacímu senátu navrhovala, aby žalobu Bartoše zamítl.
Poslanec Bartoš byl v záznamech kontrarozvědky neoprávněně
Předsedkyně odvolacího senátu Ludmila Říhová uvedla, že závěry městského soudu byly správné, když například uznal, že Bartoš ani nevěděl o tom, že je na něho veden spis: „Za této situace je toto třeba považovat za neoprávněný zásah. Osobu, která je takto evidována, to dehonestuje.“ Poslanec k soudu nepřišel. „S rozsudkem jsme samozřejmě spokojeni. Jsme rádi, že i vrchní soud potvrdil to, co před rokem a půl řekl Městský soud v Praze,“ uvedla advokátka poslance Pavlína Urbancová.
Advokátka: Jedině soud mohl z Bartoše „sundat nálepku estébáka“
Reportáž Pavly Sedliské (zdroj: ČT24)
Walter Bartoš:
„V roce 2008 jsem tvrdil, když tady tyto záznamy byly zveřejněny, že jsem nikdy nespolupracoval, a jsem rád, že soud takto rozhodl a potvrdil moje slova.“
Právní zástupkyně ministerstva v minulosti argumentovala tím, že důvěrníci nemuseli VKR nic podepisovat, ani o své evidenci vědět. Jednalo se o nejnižší kategorii, ke které nebyl nutný vázací akt. Právnička proto tvrdila, že byl Bartoš v záznamech oprávněně, ať již s kontrarozvědkou spolupracoval, nebo ne. Podle Urbancové sice důvěrník nepodepisoval vázací akt, ale musel vědomě podávat informace. Obrátit se na soud tak byl jediný způsob, jak ze sebe mohl Bartoš „sundat nálepku estébáka“. Ministerstvo podle svého mluvčího Vladimíra Řepky rozhodnutí soudu respektuje: „Nevyplývají nám žádné další povinnosti kromě toho, že musíme zaplatit náklady řízení.“
Bartoš ještě před rozhodnutím soudu zveřejnil záznamy, které na něj VKR vedla. Podle poslanců i bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka z nich vyplývá, že s touto tajnou službou nespolupracoval. Poslanec již dříve uvedl, že v záznamech nikde není jeho podpis. Do evidence se podle svých slov dostal na základě udání kamaráda, což zjistil až ze samotného spisu. Skutečnost, že se o něho VKR zajímala, si vysvětluje tím, že sloužil u raketového vojska.
Hi-res