Diag Human krok učinila na základě takzvané Newyorské úmluvy o vzájemném uznávání a výkonu arbitrážních nálezů. Ta zaručuje, že o vyrovnání ve sporu se státem lze požádat v jakékoli jiné členské zemi úmluvy. Podmínkou však je, že arbitráž musí být již uzavřená a platná, což není v tomto případě zcela jasné.
Zatím jsou umělecká díla stále ve vídeňské galerii Belvedere. „Oba muži řekli, že si umělecká díla okamžitě odvezou, ale to jsem odmítl. Řekl jsem, že to nedovolím,“ uvedl kurátor galerie Alfred Weidinger.
Reportáž Edity Horákové
Exekuce nemusí být vůbec poslední
Diag Human se bude snažit prokázat, že rozhodčí nález ze srpna 2008, který státu nařídil zaplatit firmě Čechošvýcara Josefa Šťávy náhradu škody 8,9 miliardy korun, již nabyl právní moci, protože za stát odvolání proti verdiktu podepsali lidé, kteří k tomu neměli ze zákona oprávnění. Konkrétně ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk. Česká republika je přesvědčena o opaku s tím, že odvolání proběhlo řádně.
Pokud Diag Human ve Vídni uspěje, mohl by stát přijít nejen o exekučně označená díla, ale možná i o další. Diag Human chce totiž podobně postupovat i v jiných evropských zemích.
Kauza s Diag Human se táhne skoro 20 let. V roce 1991 ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco. V roce 1992 tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar firmě Novo Nordisk sdělil, že nevyhrála, protože se spojila s podezřelou firmou Conneco - později Diag Human. Ta od roku 1995 požaduje odškodné za ušlý zisk.