Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) musí dořešit šest desítek kárných žalob na exekutory, které před dvěma lety odložil. Rozhodl o tom dnes Ústavní soud (ÚS). Soudci stížnosti převzali od Exekutorské komory ČR na základě pasáží novely exekučního řádu a vzápětí je požadovali zrušit. Návrh jim Ústavní soud zamítl. NSS má na starosti také kárné žaloby na soudce a státní zástupce.
Nejvyšší správní soud se musí vrátit k žalobám na exekutory
Kárných řízení s exekutory započatých po roce 2009 se dnešní nález nijak nedotýká, NSS o nich běžně rozhoduje na základě pozdější novely exekučního řádu a v jiných, speciálně zřízených senátech. Starších věcí čeká na rozhodnutí 66, sedm jich soud již nějak vyřešil, uvedla mluvčí NSS Petra Lavická. Projednávání zbývajících by se nyní mělo postupně rozběhnout. „Jak dlouho to bude trvat, nelze určit,“ řekla předsedkyně kárného senátu NSS Daniela Zemanová.
Projednávání starých kárných žalob na exekutory podle Zemanové představuje pro NSS velké organizační, pracovní i finanční zatížení. Senát má šest členů, z nichž většina nepracuje na NSS a do Brna dojíždí. „Jedno zasedání senátu stojí přibližně 25 000 korun,“ řekla. Staré prohřešky exekutorů nemohou kvůli výslovnému znění napadeného zákona převzít později zřízené senáty NSS, které se specializují právě na exekutory, ale musí je řešit senát primárně určený pro jednání o prohřešcích soudců. Podle Zemanové by situaci teoreticky mohlo vyřešit to, kdyby vznikly ještě další kárné senáty. Nominálně by byly určené pro soudce, aby vyhověly dikci zákona, ale reálně by řešily staré exekutorské kauzy.
Daniela Zemanová, předsedkyně kárného senátu NSS:
„Co se týče napadení toho, že exekutoři měli pocit, že je porušeno jejich právo na spravedlivý proces, tak Ústavní soud uzavřel, že tomu tak rozhodně není, protože mají v tuto chvíli možnost nového řízení před zcela novým senátem.“
Nejvyšší správní soud kritizoval jednak způsob schvalování změn, kdy sněmovna zákon přijala hned v prvním čtení, a jednak údajnou nepřípustnou zpětnou platnost zákona. NSS totiž musí převzaté případy projednávat znovu a podle nových pravidel a nemůže přihlédnout k úkonům již provedeným kárným orgánem Exekutorské komory. Podle Ústavního soudu ale nyní všichni exekutoři stanou v „rovné startovací pozici“ a rozhodne o nich kvalifikovaný a nestranný senát NSS. „Všichni exekutoři, proti nimž byl návrh podán, budou v rovném postavení a nikdo z nich nebude mít v důsledku této nové právní úpravy ani výhody, ani nevýhody,“ stojí v nálezu.
Ústavní soudci se neztotožnili ani s názorem Nejvyššího správního soudu o zneužití zrychlené legislativní procedury. Sněmovna postupovala podle zákona, na zkráceném procesu se tehdy shodla většina poslanců. Politicky proklamovaným důvodem přesunu kárných řízení s exekutory k NSS bylo zvýšení jejich důvěryhodnosti, nestrannosti a transparentnosti. Podle poslanců byly postihy, které exekutorům za prohřešky udílela jejich stavovská organizace, příliš mírné. Navíc řízení trvala velmi dlouho.
Kárná řízení s exekutory jsou podobně jako procesy se soudci a státními zástupci náročná na dokazování. Mnohdy v nich vypovídá také řada svědků. Spektrum projednávaných prohřešků je poměrně široké. „Obecně mohu konstatovat, že nejčastěji jde o průtahy nebo o nesprávný výkon exekutorské činnosti. Málokdy jde o překročení pravomoci exekutora,“ uvedla Zemanová.
Reportáž Michala Šebely (zdroj: ČT24)