Oficiálně zatím nikdo nechce závěry analýzy nijak komentovat, protože by to prý mohlo ovlivnit jednání s Omnipolem, píše deník. „Ten úplný ˙death line˙, ke kterému bychom měli převzít letadla v pořádku a kdy by měly být dokončeny vojskové zkoušky, je konec listopadu,“ řekl v pondělí rádiu Impuls ministr Vondra.
Letouny doprovází řada problémů
Podle informací E15 firma na začátku týdne odmítla reklamaci softwarového vybavení. Kvůli jeho závadám měl přitom v únoru jeden ze strojů problémy s avionikou. Za letu se propadl o několik desítek metrů. Obchodník se zbraněmi se pouze zavázal, že software přeinstaluje na jinou verzi.
Vedle softwarového vybavení není armáda spokojena také s tím, jak funguje takzvaný systém pasivní ochrany, který v případě ohrožení vystřeluje klamné cíle. Bez něj přitom není možné poslat letadla do Afghánistánu, kde hrozí útoky naváděnými raketovými střelami.
Teprve až Omnipol jasně deklaruje, že dodrží podmínky smlouvy a odstraní závady jak softwaru, tak pasivní ochrany, je ministerstvo připraveno zahájit vojskové neboli uživatelské zkoušky. Pokud firma těmto požadavkům vyhoví, testy mohou začít ještě tento měsíc a skončit v listopadu, uvedl list.
Problémy provázejí stroje už přes půl roku. Státu došla trpělivost na začátku srpna, kdy vůči obchodníkovi se zbraněmi začal kvůli průtahům uplatňovat sankce.
Nákup čtyř dopravních letadel za 132 milionů eur (tedy kolem 3,5 miliardy korun) byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. ČR tehdy podle Evropské komise údajně nedodržela předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek, když o zakázce rozhodla bez výběrového řízení. Vládu k tomu tehdy zřejmě vedla snaha pomoci prosadit na zahraničních trzích dosud neprodané české bitevníky L-159 z Aera Vodochody; odebrání několika z nich bylo součástí smlouvy. V porovnání s cizinou stály letouny CASA českou armádu dvojnásobně více.
