Sebevražd za posledních pět let ubývá, pokračuje tak trend již od roku 1970. Podle psychiatrů jsou za tímto trendem dostupnější antidepresiva a léčba. ČSÚ má data o počtu sebevražd od roku 1876, za celé toto období byl 2007 rokem s nejmenším počtem sebevražd – ze života dobrovolně odešlo 1 375. Nejvíce lidí si vzalo život v roce 1934 – mírně přes 4 007 lidí. V poválečném období připadá tento rekord na rok 1970 se zaznamenanými 2 824 případy.
Pomocí čísel také Polášek vyvracel některé mýty, které kolem sebevražd panují. Z jeho zjištění například vyplynulo, že počet zemřelých sebevraždou nerostl v období dějinných zvratů, jako byly roky 1948, 1968 a 1989. Sebevražd také nepřibývá na podzim, kdy se zhoršuje počasí a zkracuje den, ale naopak v jarních měsících. Z údajů od roku 1994 také vyplývá, že sebevraždy ubývají v prosinci. Neprokázalo se také, že by jejich počet narůstal o Vánocích. Naopak z průměrných údajů od roku 1989 vyplývá, že nejrizikovější den je v tomto směru 1. leden, tedy Nový rok.
Psychiatr Oldřich Vinař: „V 80. letech byla sebevražednost nejvyšší, vysoká byla například nejenom v Československu, ale i v Maďarsku, kde je vyšší i dnes. Jinak nejvyšší je v Rusku, Bělorusku a Litvě, kde to pravděpodobně souvisí s nejčastější příčinou, což je alkohol a kriminalita.“
Psychiatr Vinař vyloučil, že je deprese rizikový faktor pro to, aby si člověk vzal život: „Samotná deprese není tak přesně spojena s počtem sebevražd jako jiné příčiny,“ tvrdí ve Studiu ČT24 Vinař s tím, že ještě více než alkohol zvyšuje riziko sebevražd patologické hráčství. Nejvyšší počet sebevražd je totiž ve Spojených státech, v Las Vegas. S gamblerstvím pak přímo souvisí zadluženost a také drogy.
Zajímavostí podle Vinaře je též skutečnost, že zatímco dokonanou sebevraždu páchá pětkrát více mužů než žen, u pokusů je tomu naopak, třikrát více žen než mužů se pokusí vzít si život. Nejméně sebevražd je ve státech, kde hlavní slovo má náboženství, a to bez ohledu na to, jak silné jsou tyto země ekonomicky.

Tisková konference ČSÚ
Tisková konference ČSÚ
tk_1509
Reportáž Kamily Štichové
Studio s psychiatrem Oldřichem Vinařem
Sebevražednost až na některé výjimky roste s věkem, nejvyšší je u mužů nad 85 let. Nejvíc sebevražd se odehraje v pondělí a muži i ženy nejčastěji volí oběšení. Po provaze sáhnou dvě třetiny mužských sebevrahů a téměř polovina žen. Další způsoby odchodu ze života se už u mužů i žen liší. Asi desetina mužů se zastřelí, téměř čtvrtina žen se raději otráví. Počet sebevražd klesá o víkendech. Nízká sebevražednost je na jižní Moravě a na Vysočině. Naopak vysoká je například na severu Moravy.
Z čísel se dá vyčíst, kdo je sebevraždou nejvíc ohrožen. Podle statistik je to muž lehce po padesátce. Má základní vzdělání, žije na severu Moravy. Způsob sebevraždy oběšení, a to v pondělí v jarních měsících.

Statistici evidují pouze dokonané sebevraždy, čísla o sebevražedných pokusech nemají k dispozici. Nicméně Polášek na tiskové konferenci uvedl, že od lidí z praxe má odhady, že na jeden pokus o sebevraždu u mužů připadají tři pokusy u žen. Podle psychiatrů je nutné hrozbu sebevraždy brát velmi vážně. Až 60 procent lidí, kteří o ní často mluví nebo na ní myslí, se o ní minimálně pokusí.
ČSÚ uspořádal tiskovou konferenci u příležitosti zítřejšího vydání publikace ČSÚ k sebevraždám v letech 2006 až 2010. Navíc 10. září byl světový den prevence sebevražd.