Praha – V případě schválení vládního návrhu bude stát muset v následujících letech usilovně hledat dostatečný počet pěstounských rodin. Kromě rušení kojeneckých ústavů, které je naplánováno na rok 2014, totiž o dva roky později počítá také s koncem většiny dětských domovů. Vznikne tak požadavek na téměř 700 nových náhradních rodičů pro děti do 12 let – právě jich se totiž rušení státních výchovných ústavů dotkne nejvíce. Informaci uvedly Hospodářské noviny s tím, že zánik ústavů nebude absolutní. Přesto si vláda podle expertů stanovila cíl, jehož dokončení může trvat i desítky let. Česko je za vysoké počty dětí vyrůstajících v ústavech dlouhodobě kritizováno.
Stát chystá rušení dětských domovů
Od roku 2016 zajistit výchovu většiny dětí mladších 12 let v rodinách – ať už vlastních, nebo pěstounských. Smělý cíl by Nečasův kabinet chtěl splnit během pár let. „Jde o to, aby děti nevyrůstaly v institucionální péči. Pokud budou muset opustit biologické rodiče, nastoupí buď širší rodina, nebo pěstounská péče,“ sdělil deníku ředitel odboru rodiny a dávkových systémů ministerstva práce a sociálních věcí Miloslav Macela.
Macela nicméně upozorňuje, že bude zapotřebí zavést celou síť dalších služeb, které budou sloužit přímo rodinám. „Je potřeba rozvinout síť náhradní rodinné péče a síť pobytových zařízení s nízkou kapacitou,“ dodal. Podle něj musí společnost hledat především alternativy výchovy, které mohou vznikat i z existujících zařízení.
Miloslav Macela:
„Prvním krokem je, aby děti nemusely z rodin odcházet, aby se s rodinami systematicky pracovalo(…) Řada dětí je v ústavní péči zcela zbytečně, protože s rodinami se u nás nespolupracuje(…) Je zapotřebí zjišťovat, proč jsou v ústavní péči děti, které mají biologické rodiče, zda ten problém v rodině není řešitelný.“
Právě náhrada ústavní péče za rodinné prostředí je dle znalců sice správný směr, ale ve vymezeném čase až příliš ambiciózní. Předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková se navíc obává, že dětí, které budou potřebovat náhradní rodinu, bude přibývat. To, že pěstounů bude nedostatek, připouští i ministerstvo.
Rozhovor s Marií Vodičkovou a Miloslavem Macelou (zdroj: ČT24)
Vodičková se dále domnívá, že tato „rodinná alternativa“ nebude v České republice fungovat ani za deset let a upozorňuje, že i v celé Evropské unii je stále celkem 140 tisíc dětí v ústavní výchově. „Sehnat takové množství dobrých náhradních rodin skutečně není snadné,“ dodala. Zároveň podotýká, že pro děti zdravotně postižené či s poruchami chování se náhradní rodiny pravděpodobně nenajdou.
Kromě pěstounské péče se do budoucna počítá jen s menšími zařízeními (typu Klokánku nebo S.O.S. dětských vesniček) jako s krajní formou péče o ohrožené děti. S tím, že zánik ústavů nebude absolutní, počítá i ministerstvo. „Součástí systému bude vždy určitý počet pobytových zařízení s malou kapacitou a individuální péčí o děti. Měla by rovněž vzniknout zařízení umožňující pobyt dětí s rodiči,“ řekla deníku Táňa Švrčková z tiskového odboru MPSV.
V nejrůznějších ústavech je nyní v Česku asi 11 tisíc dětí. Stát to stojí v přepočtu na jedno dítě zhruba 40 tisíc korun měsíčně, což je výrazně více než pěstounská péče. Ministr Jaromír Drábek už dříve připomněl, že ústavní péči ruší i další evropské země tím, že mění věkovou hranici pro umístění dětí. Například v Polsku stanoví k roku 2015 tuto hranici na sedm let a od roku 2019 dokonce na deset let.
Ministerstvo chce rozšířit řady pěstounů, sjednotit systém jejich přípravy a v cílených kampaních získávat pěstouny nové. Pěstouni by za svoji péči o děti měli pravidelný příjem. Předběžně se odhaduje, že by byl o něco vyšší, než je průměrný plat v zemi.