Praha - Nejčistšími českými horami jsou v současné době Krušné a Jizerské hory, které dříve platily za nejpostiženější. Relativně nejhůř jsou na tom nyní naopak Beskydy a Jeseníky. Znečištění tuzemských hor se ale celkově za posledních 20 let výrazně snížilo. Informaci přinesly dnešní Hospodářské noviny s odvoláním na rozsáhlý výzkum, který v uplynulých dvou letech provedla Česká geologická služba. Výzkum stál 40 milionů korun a platilo ho Norsko ze svých fondů.
Nejčistší hory jsou Krušné a Jizerské, propadly Beskydy a Jeseníky
Geologové v nejvyšších a nejodlehlejších zákoutích hřebenů hor instalovali lapače vzorků námraz. Pak námrazu nechali roztát, podrobili ji chemické analýze a data porovnali s hodnotami naměřenými v polovině 80. a na začátku 90. let. Zlepšení je patrné u všech hor. „U některých látek se snížily koncentrace desetkrát i stokrát,“ řekl deníku vedoucí výzkumného týmu Martin Novák.
Jeseníky a Beskydy znečišťují zplodiny z neodsířených polských továren
Česká republika i většina sousedních zemí již dříve odsířily a odprašnily své továrny. Filtry na komínech německých továren jsou také podle Nováka důvodem toho, proč jsou Krušné a Jizerské hory, kam dřív vítr zanášel zplodiny z východního Německa, nyní nejčistšími horami v republice. Podle mluvčího CHKO Jizerské hory se stav lesa výrazně zhoršil v 70. letech. „Imise z německých a polských elektráren několikrát překračovaly únosnou mez pro lesní porost. V té době jsme tu měli souvislou, sto kilometrů čtverečních velkou holinu… Dnes je ten les zelený. Vypadá to, jako by se tu nic nestalo,“ řekl deníku.
Relativně větší znečištění moravskoslezských hor vědci přičítají zplodinám z dosud neodsířených polských továren. „Ty látky se sem s nejvyšší mírou pravděpodobnosti dostávají přes hranice z Polska, především z oblasti kolem Katovic, kde je obrovská koncentrace elektráren a továren,“ citují noviny geochemika Vladislava Chrastného. Poláci si totiž při vstupu do EU vyjednali výjimku, že ještě odsiřovat nemusí. Přechodné období jim ovšem letos končí. Podle Chrastného ale koncentrace látek naměřených v horách nejsou člověku nebezpečné.