Praha – Zhruba tři stovky lidí se dnes ve strašnickém krematoriu rozloučily s Janem Horalem. Někdejší voják tankové jednotky na západní frontě v poválečném exilu úspěšně podnikal a svým spolubojovníkům do poslední chvíle pomáhal. Sám vystupoval jako letec, kterým ale nikdy nebyl.
Lidé se naposledy rozloučili s veteránem Horalem
Z obsazeného Československa uprchl Horal jako 16letý. Vždy chtěl létat, ale byl raněn a válku prožil u české tankové brigády. Po válce se usadil ve Švédsku, podnikal a povedlo se mu zbohatnout. Finančně podporoval československé válečné letce, a to v britském exilu i v komunistickém Československu. Sám dlouhá léta vystupoval jako letec RAF, ačkoliv nikdy nelétal. „Udělal jsem chybu, uznávám. Ale šlo mi o to pomáhat bývalým letcům, pronásledovaným komunisty a dnes záměrně zapomínaným. A to jsem nejlépe mohl jako jeden z nich, srdce mě k nim táhlo,“ citoval Horala server Krajane.net. Po roce 1989 se vrátil do Česka, kde koupil a sám řídil několik hotelů. Založil také letecký klub s cílem propagovat zásluhy československých válečných pilotů.
Váleční veteráni si Horala cenili pro jeho ochotu pomoci vždy, když to bylo potřeba. „Poskytoval jim velmi levnou a kvalitní stravu, podporoval je finančně,“ uvedl předseda ČS obce legionářské Jan Beer. „Převýšil svou prací pro ostatní lidi mnohem víc všechna svoje vyprávění,“ prohlásil ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
Reportáž Tomáše Vlacha (zdroj: ČT24)