Praha – Předloha zákona o přímé volbě prezidenta míří v Poslanecké sněmovně k poslednímu schvalování. Na dnešním zasedání sněmovny totiž prošla druhým čtením s pozměňovacími návrhy, třetí čtení proběhne ve středu. Mezi koalicí a opozicí nicméně ovšem nadále trvají neshody o prezidentských pravomocích, ČSSD požaduje jejich okleštění. Hlavní spor se vede o způsob jmenování členů bankovní rady České národní banky. Poslanci dnes rovněž schválili mezinárodní úmluvu o kontrole tabáku, která povede k další regulaci kuřáctví. Až dosud bylo Česko jedinou unijní zemí, která smlouvu neratifikovala.
Přímá volba prezidenta prošla do posledního čtení
O ústavní novele o přímé volbě by měla sněmovna rozhodnout příští týden, ve středu 14. prosince. Protože je k jejímu schválení nutná třípětinová většina (120 poslanců), koalice potřebuje i opoziční hlasy. V Senátu má navíc ČSSD většinu. O předloze budou zástupci politických stran ještě před konečným schvalováním dál jednat.
Zatím jediným oficiálním uchazečem o prezidentský post je předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Kandidovat chce, ať už volba bude přímá či nepřímá. V ODS se mluví o předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové nebo místopředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi. Sociální demokraté spekulují o staronovém kandidátovi Janu Švejnarovi. Možná je i kandidatura expremiéra Jana Fischera.
Podle Bendy je myšlenka omezení pravomocí komická
Opozice a koalice se ovšem rozchází v názoru na pravomoci hlavy státu, která by byla volená přímo. Sociální demokracie vznáší tři požadavky, zřejmě nejzásadnější je otázka jmenování členů bankovní rady ČNB. Ty dosud jmenuje prezident sám, podle ČSSD by jeho krok měl v budoucnu odsouhlasit Senát, případně podpisem potvrdit předseda vlády. Podle spekulací je tento krok úlitbou převážně socialistické horní komoře za to, že přímou volbu podpoří. V případě jejího naplnění by totiž senátoři přišli o jednu z nejvýraznějších úloh, a sice podíl na volbě prezidenta.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc
„Snažíme se koalici přesvědčit o tom, že pokud bude přímo volený prezident jako jediná osoba jmenovat všechny členy bankovní rady a guvernéra, pak bude hrozit to, že si jednotlivé finanční skupiny příslibem za financování prezidentské kampaně budou kupovat ty, kteří mají regulovat banky a finanční sektor.“
ČSSD dále požaduje, aby byla prezidentská imunita omezena pouze dobou výkonu funkce a aby došlo k omezení prezidentské pravomoci rozhodovat o nezahájení, příp. přerušení trestního stíhání.
ODS ovšem omezování pravomocí prezidenta považuje za nesmyslné. Poslanec ODS Marek Benda tak postup sněmovny okomentoval následovně: „Na jednu stranu říkáme, ano, občané si mají volit prezidenta a je to tak správně, na druhou stranu říkáme, že nevěříme, že si zvolí správného prezidenta, myslíme si, že si vyberou špatně, a proto musíme jeho pravomoci osekávat – tohle mi připadá komické.“
GALERIE
videogallery_184954
Česko se zavázalo, že omezí kouření na pracovištích
Sněmovna dnes také schválila mezinárodní úmluvu o kontrole tabáku, jejímž cílem je omezit v zemích Evropské unie kouření. Česko text ratifikovalo jako poslední země Evropské unie. Jak dnes před poslanci řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger, ČR kvůli tomu zůstávala mezi smluvními stranami bez hlasovacího práva. Většinu ustanovení úmluvy už podle něj české zákony obsahují.
Úmluva například stanovuje požadavek, aby nejméně polovinu hlavních ploch obalu tabákových výrobků pokrývalo varování před následky kouření. Navrhuje opatření na snížení poptávky po tabáku, za účinné prostředky označuje například cenové a daňové nástroje. Český parlament již letos jedno zdražení tabákových výrobků s platností od příštího roku schválil, další má nastat od roku 2014.
Signatářské země se také zavazují, že omezí kouření nejen na pracovištích, ale i ve veřejné dopravě a podle potřeby na dalších veřejných místech. Úmluva na druhé straně počítá i s pomocí pěstitelům tabáku a zaměstnancům, jejichž živobytí může její přijetí ohrozit.
Kouření
Obce jsou o krok blíž svému historickému majetku
Navzdory nesouhlasu vlády podpořili poslanci novelu, podle níž by se obce mohly dostat k dalšímu svému historickému majetku, který je nyní státní. Jde o majetek, který vlastnily ke konci roku 1949 a jenž byl ke dni účinnosti zákona o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí v květnu 1991 v držení federace. Předloha míří k posouzení do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Vláda předloze vytkla to, že by mohla vést k řadě soudních sporů. Majetek prý navíc není dostatečně přesně vymezený.
Sněmovna dnes v prvním kole podpořila vládní novelu trestního řádu, která zavádí možnost dohody o vině a trestu mezi státním zástupcem a obviněným. Novela má také rozšířit využití takzvaného institutu spolupracujícího obviněného, který pomůže policistům rozkrýt organizovaný zločin nebo korupční jednání výměnou za snížení trestu nebo beztrestnost. Před dalším schvalováním bude novelu projednávat sněmovní ústavně právní výbor.
Návrh ČSSD o majetkových přiznáních koalice odmítla
Sněmovna rovněž zamítla hlasy koalice už v prvním čtení předlohu ČSSD, která by zavedla majetková přiznání. Podle kritiků by bylo možné zákon obcházet. Vláda navíc upozornila na nebezpečí protiústavního dvojího zdanění. Sociální demokraté naopak říkají, že by předloha přispěla k boji s korupcí.
Pokud by předloha platila, lidé by museli dokládat výši příjmů, pokud by si pořídili v jednom roce cenné papíry, podíly ve firmách nebo účasti v družstvech v souhrnu za více než pět milionů korun nebo reality dražší než 15 milionů korun. Oznámení o registrovaném majetku by lidé podávali finančnímu úřadu, měla by zamezit podle ČSSD možným daňovým únikům.