Česko podobně jako Finsko či Slovensko dává přednost přímé volbě

Praha - Svého prezidenta si lidé volí přímo na Slovensku, v Rakousku a Polsku. V Německu prezidenta volí volební sbor, jímž je Spolkové shromáždění, které se schází pouze k výběru prezidenta. Vhodit volební lístek za svého prezidenta mohou lidé ve dvacítce zemí Evropy, nepřímo je hlava státu volena v 13 evropských státech, včetně České republiky. Poslanci dnes posunuli Česko k zemím, kde si lidé vybírají svého prezidenta sami – dnes schválená ústavní novela přibližuje možnost, že by tak i Češi mohli příštího prezidenta zvolit sami. Česká republika by se tak přiřadila například k Finsku nebo Slovensku, které v posledních letech také přešly z nepřímé k přímé volbě hlavy státu.

Parlament či různé sbory volitelů volí hlavu státu v Evropě kromě Německa například v Itálii, Maďarsku nebo Řecku. Přímo volení prezidenti mívají i větší pravomoci – největší pravomoci má v Evropě francouzský a ruský prezident. Relativně silnou pozici přiznává ústava například i rakouské hlavě státu, nicméně jeho funkce je spíše reprezentativní. Má sice volnou ruku při jmenování spolkového kancléře a odvolání vlády, avšak tuto pravomoc zatím žádný prezident nevyužil. V přímém hlasování obyvatelstva je volen prezident také například v Portugalsku, Finsku, Bulharsku, Rumunsku, Bělorusku, na Ukrajině a v téměř všech bývalých jugoslávských republikách. 

Volba prezidenta
Zdroj: ČT24/ISIFA

Politici řeší přímo volbu prezidenta už deset let 

Zákonodárci pro změnu systému volby hlavy státu musejí změnit ústavu, k přijetí ústavní novely bylo nutných nejméně 120 hlasů. Pro předlohu dnes hlasovalo 159 ze 192 přítomných poslanců, tři byli proti. Podle novely by prezident měl být volen podobně jako senátoři, rozšíří se možnosti pro jeho odvolání, omezí se imunita jen na funkční období a případné zastavení trestního stíhání bude muset spolupodepsat premiér či pověřený ministr. Naopak jmenování členů bankovní rady ČNB se nezměnilo. 

Přímá volba prezidenta byla politickým hitem už více než deset let. Už v prosinci 2001 sněmovna zamítla návrh ústavní novely tehdejší čtyřkoalice, která zaváděla přímou volbu prezidenta. Vyjednávači současné vládní koalice se záhy po volbách dohodli na tom, že začnou pracovat na legislativním návrhu na přímou volbu prezidenta. Zavedení přímé volby mělo ve svých volebních programech všech pět stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. O rok později vláda schválila návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Vybrala variantu většinové dvoukolové volby, podobné jako při volbách do Senátu. Letos v září šel návrh do sněmovny, prošel prvním čtením, které však ukázalo, že opozice bude chtít kromě způsobu volby upravit i prezidentské pravomoci - 9. prosince poslali poslanci předlohu do závěrečného schvalování. Pozměňovací návrhy k vládní novele podali sociální demokraté a komunisté. Sporným bodem byl například způsob jmenování členů bankovní rady České národní banky. 

Ústava ČR platí 19 let a za tu dobu se dočkala 16 změn 

První se dočkala od ledna 2000, kdy nabyla účinnosti změna, která zaváděla nové územní členění státu na 14 vyšších územních samosprávných celků. Základní zákon změnili zákonodárci i v březnu 2003 – tehdy vstoupila v platnost novela, která stanovila pravidla referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii. Přes změny v ústavě řešili politici i politickou krizi v roce 2009 - 14. září 2009 tak nabyla účinnosti ústavní novela o rozpuštění Poslanecké sněmovny, podle níž „prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, se kterým vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.“ 

Ústavní zákony přijali poslanci dva a oba se týkaly zkráceného volebního období. V roce 1998 Parlament odsouhlasil ústavní zákon, kterým Poslanecká sněmovna omezila své funkční období 30. červnem 1998. Rovněž v březnu 2009 chtěli politici zvolit podobný scénář - Parlament opět přijal ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny, ústavní soud ale zákon v září 2009 zrušil a volby se konaly v řádném termínu na jaře 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
13:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 2 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 3 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 8 hhodinami
Načítání...