Praha - Legislativní rada vlády dnes nedoporučila, aby kabinet schvaloval všechny soubory majetku vraceného církvím. Patrně tak předem nevznikne seznam s celkovým výčtem oprávněných restitucí. Rada se přiklonila k původní variantě, kterou dohodlo ministerstvo kultury s církvemi. K tomu rada nově navrhne vládě usnesení, podle něhož si kabinet vyhradí právo dostávat informace o postupně vydávaném majetku. Podle rady to má vést k průhlednosti restitucí.
Rada chce, aby vláda měla seznamy vraceného majetku pro informaci
Informovali o tom místopředsedkyně vlády a šéfka rady Karolina Peake (VV) a člen rady, poslanec Marek Benda (ODS). Jednání legislativní rady se zúčastnil také odstupující ministr kultury Jiří Besser (STAN), který skončí ve funkci v pátek. Vyjednání církevních restitucí patří k nejvýznamnějším výsledkům jeho půldruharočního působení ve vládě. Besser ohlásil rezignaci minulý týden kvůli aféře kolem financování bytu na Floridě.
Návrh na vrácení majetku zabaveného za komunismu by ministerstvo kultury mělo dát vládě příští týden. Peake požádá, aby v usnesení k zákonu byla doplněna povinnost při navracení majetku předkládat seznamy vládě pro informaci. „Tak, aby o tom navraceném majetku byli informováni všichni členové vlády a všechny koaliční strany,“ řekla Peake. Očekává přijetí návrhu zákona ve vládě, ale kritiku od opozice ve sněmovně.
Legislativní rada vlády mimo jiné řešila to, zda má být majetek před vydáním inventarizován a zda má každé předání odsouhlasit vláda. „Na minulé legislativní radě vlády totiž zazněla obava, že definice vydávaného majetku je obecná a široká a mohly by hrozit spory ze strany třetích osob,“ uvedla Peake. Církvím se navržený postup nezamlouval, uvedlo Právo.
Nakonec podpořila rada původní variantu ministerstva kultury a doplnila novinku, že vláda bude o procesu informována, schvalovat seznamy tedy nebude. „To znamená obecný restituční zákon, obecný restituční princip i ve vztahu k církvím, definované povinné osoby, oprávněné osoby a vydávací tituly,“ řekl Benda.
Vláda se už s církvemi dohodla na tom, že částka, kterou jim vyplatí, bude dosahovat výše 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.
Od zákona si slibují zlepšení své situace nejen církve, ale i města a obce. Kvůli trvající blokaci církevního majetku má pět stovek samospráv velké potíže. S blokovanými pozemky, které by potřebovaly využít, nemohou obce nijak nakládat. Radnice jsou tak nuceny odkládat nebo nevýhodně měnit své stavební a rekonstrukční plány.
Reportáž Magdaleny Trojanové (zdroj: ČT24)