Praha – Na jednu stranu rozpačitý, na druhou stranu rozhodný. Tak charakterizovala prezidenta Václava Havla v pořadu Interview ČT24 bývalá mluvčí Charty 77 a spoluzakladatelka Výboru pro záchranu nespravedlivě stíhaných Dana Němcová. Všechny ústrky a křivdy komunistického režimu nesl bez hořkosti a touhy po pomstě. Naopak vynikal schopností vést obě strany k dialogu. „Stal se velice záhy symbolem, protože ta doba si žádala symbol. Zaplať bůh, že jsme někoho takového měli,“ uvedla bývalá disidentka.
Havel byl člověk plný paradoxů, vzpomíná bývalá disidentka
„Když jsem se naposledy viděla s Václavem Havlem na předávání cen, měla jsem pocit, že jeho úsměv je rozpačitý a provinilý. Zdá se, že cítil, že už se jeho čas nachyluje, že je to vlastně loučení,“ podělila se o svou poslední vzpomínku na bývalého prezidenta Dana Němcová.
Poprvé se s Václavem Havlem setkala v polovině šedesátých let. „Od sedmdesátých let, kdy doba byla taková dusná, se intuitivně shledávali dohromady lidé, kteří byli ochotni nepoddat se marasmu a kterým záleželo na tom, jakým směrem se bude vyvíjet společnost jako celek,“ míní bývalá disidentka. Setkávali se společně na nekonvenčních koncertech často pronásledovaných hudebníků jako Plastic People of the Universe. „Oficiální režim byl tak hloupý, že z potřeby nezávislého hudebního vyjádření učinil politiku,“ doplnila.
GALERIE
Pieta za Václava Havla
Jednou vyřčená pravda se k lidem dostane, věřil disent
Zakladatelé Charty 77 věděli, že od svého činu nemohou čekat nic dobrého. „Věděli jsme, že neseme kůži na trh,“ dodala Němcová. „Říkali jsme si, že to stojí za to. Že není možné, aby společnost hynula v atmosféře permanentní lži. Věděli jsme, co byla padesátá léta. Věděli jsme, že tento režim má tendenci nadále oklešťovat všechny svobody a na mezinárodní úrovni se k nim hlásit. Řekli jsme si, že k tomu jako občané nebudeme mlčet, protože jsme spoluodpovědní za tu lež (…) Byli jsme si vědomi toho, že když pravda byla jednou vyřčena, že se k lidem dostane.“
Kdo je Dana Němcová?
Česká psycholožka, kritička a disidentka komunistického režimu, jedna z prvních signatářek Charty 77, v níž později také vykonávala roli mluvčí a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po sametové revoluci byla v letech 1990–1992 poslankyní Sněmovny národů Federálního shromáždění. V demokratickém zřízení se zasazuje zejména o psychologickou a právní pomoc uprchlíkům, je předsedkyní správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. V roce 1998 jí bylo uděleno státní vyznamenání medaile - Za zásluhy I. stupně.
Podle Němcové byl Václav Havel člověk plný paradoxů. „Na jednu stranu byl rozpačitý, na jednu stranu byl rozhodný. Na jednu stranu stále naslouchal, na druhou stranu dokázal vyjádřit to, co jsme si všichni mysleli takovým způsobem, že se pod to člověk mohl jenom podepsat,“ popisuje Němcová. „Nikdy si nenaříkal a všechny ústrky nesl s velkorysostí a samozřejmostí, ani v něm nebyla žádná hořkost, natož pak potřeba nějakého vyrovnání v brutálním slova smyslu,“ podotkla psycholožka.
Havel podle ní všechny vedl k cestě dialogu. „Stal se velice záhy symbolem, protože ta doba si žádala symbolu. Zaplať bůh, že jsme někoho takového měli.“ Za dobu svého působení se vypracoval do státnické polohy a nechal nám jasný odkaz. „Abychom se jako občané chápali příležitostí, abychom byli pravdiví a akční v tom smyslu, že se budeme snažit, aby pravda a láska zvítězila,“ uzavřela Němcová.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)