Praha – Jeden ze zakladatelů Občanského fóra Michael Kocáb „nominoval“ Václava Havla na prvního polistopadového prezidenta bez vědomí fóra i samotné osoby budoucí hlavy státu. Stalo se tak při prosincovém rozhovoru s tehdejším premiérem Adamcem, kdy Kocáb narychlo vyslovil Havlovo jméno. Při první debatě na Občanském fóru přitom zaznívaly hlasy, že prezidentem by měl být spíš Dubček. Podle Kocába by bez Havlova zvolení bývalo mohlo dojít k rozkolu uvnitř Občanského fóra a případnému posílení komunistů. První postkomunistický prezident byl zvolen přesně před 22 lety Federálním shromážděním jednomyslně, a to přestože ho tehdy tvořili převážně komunisté. Zásluhu na tom měl podle Kocába Marián Čalfa.
Kocáb: Havla jsem „nominoval“ na prezidenta bez jeho vědomí
Dvacátého osmého prosince 1989 se stal Michael Kocáb poslancem Sněmovny lidu. V ten den bylo kooptováno 13 poslanců Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí, a to zvláštním zákonem Zdeňka Jičínského. Na průkazu měl tehdy jeden ze zakladatelů číslo jedna. „Židle byla tehdy po Strouhalovi ještě pěkně prohřátá,“ poznamenal Kocáb. Hned následující den čekala poslance volba prezidenta, které předcházelo debatování.
Michael Kocáb, jeden ze zakladatelů Občanského fóra:
„Marián Čalfa masíroval Federální shromáždění tak, aby proběhla jednomyslná volba Václava Havla. My jsme se smáli, bylo nás třináct a kolem samí komunisté, socialisti a pár lidovců. Šlo o zákulisní hru Mariána Čalfy.“
Kdo má být prezidentem? Havel, vyhrkl Kocáb
V prosinci 1989 prý Kocábovi zavolal tehdejší premiér Adamec s otázkou, kdo by měl být mezi uchazeči. „Vyhrkl jsem, že jedinou volbou je Václav Havel,“ vzpomínal Kocáb s tím, že Adamec byl překvapivě celkem klidný – myslel si totiž, že půjde o Dubčeka. Havlovu zvolení tehdejší premiér nevěřil, tudíž se ho nebál. Prezidentem se chtěl stát sám. Odjel kvůli tomu dokonce do Moskvy za Gorbačovem. „Podpora Gorbačova ale nepřišla,“ podotkl Kocáb.
Michael Kocáb
Kocáb musel následně svou vlastní nominaci Havla na Hrad oznámit na Občanském fóru. „Tehdy jsem moc dobře nepochodil, pár lidí se zvedlo s tím, že věc je komplikovanější. Dost lidí si myslelo, že vhodnějším kandidátem by byl Dubček,“ řekl Kocáb. Z první debaty tedy Havel jako jasný kandidát nevzešel a dotyčný raději opustil místnost. „Bylo mu to trapné,“ dodal s tím, že záležitost ve skutečnosti neprojednal ani s Havlem.
Během další debaty už Havel ale vyhrál. „Nedovedu si představit jinou možnost, VPN a Občanské fórum ho navrhly a v té době naprosto dominovaly politické scéně,“ poznamenal Kocáb.
Václav Havel
Václav Havel ke svému zvolení v roce 1989:
„Věděli, že kdyby mě nezvolili, tak by se stalo kdovíco. Mohly nastat nějaké pouliční masakry.“
Podle Kocába ani bez Havlova zvolení násilnosti nehrozily, protože to by nebylo v duchu sametové revoluce, která volila mírný postup ve stylu „nejsme jako oni“. „Bez zvolení Havla prezidentem by ale došlo k velkému rozkolu uvnitř Občanského fóra, protože Havel byl přirozenou osobností, která měla stát ve vedení,“ konstatoval Kocáb. „Možná by se tehdy nadechla komunistická strana s podporou Ruska, StB, KGB a situace by se dál vyvíjela jinak,“ dodal.
Havel v roce 1989 nebyl jediným kandidátem. O nejvyšší post se ucházeli třeba i Alexander Dubček, Ladislav Adamec nebo Čestmír Císař.
Rozhovor s Michaelem Kocábem (zdroj: ČT24)