Praha - Z ústavních institucí se největší důvěře těší prezident Václav Klaus a obecní zastupitelstva, věří jim téměř tři pětiny lidí. Vyplývá to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Meziročně však důvěra ve většinu ústavních institucí poklesla. Nejvíce ztratila vláda, prezident a Poslanecká sněmovna. Naopak si polepšila obecní zastupitelstva. Tři čtvrtiny lidí v průzkumu uvedly, že jsou nespokojeni s politickou situací.
Důvěra ve vládu, sněmovnu i prezidenta klesla
Nejmíň věří lidé sněmovně
Prezidentovi vyjádřilo důvěru 58 procent dotázaných, oproti prosinci 2010 však jejich podíl klesl o 12 procentních bodů. Ještě větší ztrátu zaznamenala vláda, důvěra v ni meziročně klesla z 33 na 20 procent. O deset procentních bodů se snížila důvěra v Poslaneckou sněmovnu, v posledním průzkumu se pro ni vyjádřilo 15 procent lidí. Sněmovna je tak pro dotázané nejméně důvěryhodnou ústavní institucí.
O čtyři procentní body klesla důvěra v Senát, v prosinci ji vyjádřilo 21 procent lidí, šest procentních bodů ztratila krajská zastupitelstva, kterým věří 36 procent. Jedinou ústavní institucí, která si polepšila, i když jen nepatrně, jsou obecní zastupitelstva. Stejně jako prezidentu Klausovi jim věří 58 procent lidí, o procentní bod více než v prosinci 2010.
Prezidentovi, vládě a Parlamentu častěji věří dotázaní s dobrou životní úrovní a přívrženci pravicových stran.
CVVM také zkoumalo důvěru lidí v ombudsmana, Ústavní soud a Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jako nejdůvěryhodnější z nich vyšel ombudsman Pavel Varvařovský, jemuž důvěřuje 55 procent lidí, Ústavnímu soudu 46 procent a NKÚ 33 procent. Od posledního dotazování v dubnu loňského roku však všechny tři instituce ztratily - ombudsman o osm, ÚS o deset a NKÚ o tři procentní body.
Od loňského ledna se zvýšil podíl lidí, kteří jsou nespokojeni se současnou politickou situací, deklarovalo ji 75 procent, což je o 16 procentních bodů více. Poměr spokojených naopak v prosinci klesl na pět procent, o osm procentních bodů méně než v lednu. Celkem 17 procent není spokojeno ani nespokojeno.
Spokojenost častěji vyjádřili dotázaní s dobrou životní úrovní, ekonomicky aktivní a přívrženci pravicových stran, mezi nespokojené se řadí příznivci ČSSD a KSČM, lidé starší, ekonomicky neaktivní a se špatnou životní úrovní. Průzkumu, který se konal od 5. do 12. prosince, se zúčastnilo 1 060 lidí.