Praha - Zařízení, která poskytují okamžitou pomoc ohroženým dětem, takzvané Klokánky, bijí na poplach. Navrhovaná novela zákona bude v důsledku podle ředitelky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové znamenat likvidaci Klokánků. Ministerstvo chce totiž jejich kapacity omezit na 24 míst bez ohledu na to, kolik budov mají jednotlivá zařízení. Podle Vodičkové by toto nařízení znamenalo prakticky konec Klokánků. Ministerstvo svůj návrh obhajuje tím, že doba velkokapacitních ústavů v Česku skončila. Podle Vodičkové Klokánek svým charakterem nelze zahrnovat do této skupiny institucí.
Vodičková: Ministerský zákon je pro Klokánky likvidační
Klokánky dnes poskytují azyl asi pěti stovkám dětí. Podle nového zákona by se tento počet měl smrsknout na pouhých čtyřiadvacet. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak chce změnit stávající systém péče o ohrožené děti. „Chceme skutečně individuální přístup a chceme, aby zařízení velmi intenzivně pracovala s rodinami. Dítě by se mělo co nejrychleji vrátit do původní rodiny nebo nalézt rodinu náhradní,“ objasnil záměr ministerstva ředitel odboru rodiny a dávkového systému Miloslav Macela.
Podle Vodičkové však ministerský návrh v důsledku povede k likvidaci Klokánků. „Je tam mimo jiné to, že v jednom zařízení s okamžitou pomocí pro děti může být pouze 24 dětí, a to i v případě, kdy je provozováno ve více budovách. Není tam uvedeno, jak daleko budovy mají být od sebe. My máme 34 budov po celé republice, tedy celkem 500 míst, a dá se říct, že Klokánek je jedno zařízení, protože má jedno vedení a stejné principy. Místo 500 dětí bychom tam mohli mít pouze 24, tedy ani ne na každé budově jedno dítě,“ říká Vodičková.
„Já mám radost, že jsme mohli za 11 let poskytnout přechodnou rodinnou péči téměř 4 000 dětí, které tím byly uchráněny od ústavní výchovy - hlavně, pokud jde o děti malé, ale byl to celou dobu boj o přežití. Kdybychom neměli podporu veřejnosti, tak bychom to vůbec nemohli provozovat. I tak je to na hraně přežití.“
Fond ohrožených dětí také namítá, že v Česku zatím není dostatek pěstounských rodin, které by roli zařízení, jako je Klokánek, přebraly. Podle dětských psychologů je novela zákona plná striktních lhůt a termínů. Přitom právě ohrožené děti potřebují nejvíce individuální přístup. Už dnes většina dětí odchází z Klokánku do tří měsíců. Ty, které nyní zůstávají více než rok, by v budoucnu čekalo stěhování do anonymnějších dětských domovů a ústavní péče.
Péče o děti je v Česku navíc poznamenaná velkým zastoupením nejmenších dětí do 3 až 6 let. „Pro ně je ta ústavní výchova vlastně poškozující. Je tam víc dětí jednoho věku, je tam šest nebo osm batolat na jednu sestru, což neprospívá jejich výchově. Klokánky jsme proto začali už před 11 lety vytvářet, abychom jim mohli poskytnout rodinnou péči, protože tady v samostatných bytech žije týden po týdnu střídavě manželský pár nebo teta a starají se maximálně o čtyři děti různého věku. Ta péče je zcela obdobná péči v rodině,“ dodala ředitelka fondu.
Rozhovor s Marií Vodičkovou (zdroj: ČT24)