Praha – Bylo nutné definovat, co je oběd, aby soukromé firmy lépe konkurovaly klasickým školním jídelnám. Ministr školství Josef Dobeš to uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce. Soukromé firmy totiž nebyly podle něj ochotné za stejnou cenu nabízet hlavní jídlo i polévku. Aféra ohledně „povinných polévek pro středoškoláky“, která se objevila v médiích, ale zdaleka není jediným sporným bodem Dobešova působení na mninisterstvu školství. Na jeho hlavu se v posledních měsících sypou další výtky ze všech stran. Můžou za to především ministrovy kontroverzní návrhy i jeho plodná činnost v loňském roce, jejíž výsledky jsou mnohdy rozporuplné. Dobeš si za nimi stojí a již poněkolikáté potvrdil, že k rezignaci je připraven přistoupit tehdy, pokud se ministerstvu nepodaří vyčerpat peníze z evropských fondů.
Dobeš: Chci, aby soukromé firmy byly konkurenceschopné našim kuchařkám
Odborná veřejnost vytýká Dobešovi především nedostatečnou konzultaci problémů s odbornými kruhy. „Tam si myslím, že je řada mezer, které ministr nevyužívá. A v podstatě si některými svými hyperaktivními nápady nabíhá sám,“ míní prorektor Univerzity Pardubice Karel Rýdl, který tak reagoval na nedávné zveřejnění návrhu, podle kterého ministr „nutí“ jíst středoškoláky polévku.
Dobeš se ale nařčení brání. „Změnila se vyhláška o stravování, kde se definovalo, co je oběd. Je to polévka, hlavní jídlo a nápoj. Bylo to proto, že ve školních jídelnách to tak kuchařky dělaly, zatímco soukromé firmy řekly, že za tyto peníze je to jen hlavní jídlo. (…) Nutím soukromé firmy, aby byly konkurenceschopné našim kuchařkám,“ vysvětluje. Obědy se tak sice zdraží, ale ne kvůli „povinné polévce“, ale kvůli zvyšování DPH.
Jsem připraven říct: 'Nesplnil jsem, odcházím'
K rezignaci na pozici ministra školství by Dobeš přistoupil tehdy, pokud by se mu nepodařilo úspěšně vyčerpat evropské peníze z operačních programů. „V tomto systému já umím žít jako ryba ve vodě. Dát si kritéria a jít tvrdošíjně za nimi, a kdyby se nesplnily, tak pak se ctí říct: 'Nesplnil jsem, odcházím'. Kdybych v těch základních parametrech selhal, nemám problém rezignovat,“ zdůraznil Dobeš.
Ministr ale vidí nedostatky především u svých předchůdců. „Přede mnou se deset let na ministerstvu nepohnul ani lístek.“ Zároveň upozorňuje, že mnoho lidí jeho entuziasmus ke změnám ve školství ze začátku podporovalo a změnu ve financování školství, nové maturity i nastavení standardu na základních školách nadšeně vítalo. „Ve chvíli, kdy to přesně krok za krokem dělám, tak začíná tahle velká kritika,“ dodal.
Příčina všeho je, že ministerstvo nemá jasnou vizi, říká Rýdl
Jakým způsobem nastavit systém sítě škol a počet míst, který je k dispozici na základních a středních školách, je otázka, která v současnosti trápí obce i ministerstvo školství. „Je to celosvětový problém. Má se financovat kvalita, ale nikdo zatím neřekl, co tou kvalitou má být. (…) Učitelé jsou připraveni na své obory, ale ne na děti a mládež, což hendikepuje nejen nás, ale školství po celém světě,“ připomíná Rýdl. Ministr Dobeš podle něj nepřišel s žádnou reálnou vizí, která by korespondovala se světovými trendy.
Poslední vizi mělo ministerstvo školství v tzv. Bílé knize v roce 2001, k jejíž realizaci nakonec nedošlo. „Neřešíme budoucnost. Řešíme současnost bez vize, kam má směřovat. Nedivme se mladým lidem, že jdou na bakalářské programy, protože si tak oddálí rozhodování o svém životě,“ podotýká Rýdl. Podle něj je správné, že si ministr Dobeš dal kritéria, jak situaci řešit, ale protože o nich neexistuje celonárodní konsenzus, nemusí být ani správná.
Dobeš nicméně připomněl, že podobná diskuze se v odborných kruzích vede již patnáct let, aniž by se cokoliv změnilo. Týká se to například reformy o vysokých školách, která se bude realizovat v době, kdy české školství zažívá dosud nevídaný fenomén – snížení počtu studentů. „Rozumím studentům, že se brání školnému. Je problém, že to máme v těžké době. (…) My k tomu připravujeme finanční pomoc studentům tak, aby byla garance, že se to nedotkne sociálně slabých studentů, kteří jsou nadaní. (…) Princip školného je naprosto správný a je potřeba, vzhledem k současné situaci, k němu přistoupit,“ dodal ministr. Jestli nedojde k reformě vysokého školství, utrpí podle Dobeše vzdělávání kvalitativní propad. „Vysoké školy rostou, je jich hodně a my na ně nemáme peníze,“ uzavřel.