Z výsledků vyplývá, že se děti v matematice, čtení a přírodních vědách vyrovnaly běžnému průměru na základních školách, i když 80 procent z nich chodilo v Česku do škol praktických. „Neplatí, že by se romská etnicita rovnala nějakému handicapu sociálnímu či jinému,“ dodává Lucie Fremlová z nevládní organizace Equality.
Jedním ze sledovaných dětí byla i Dominika Kandráčová, která se svými rodiči a čtyřmi sourozenci před dvěma lety opoustila Vsetín. Podle rodičů na základní škole šanci nedostala, protože špatně rozuměla česky, proto u nás navštěvovala školu praktickou. V Británii ale problém s přijetím na základní školu nebyl: „Jenom proto, že se ty děti narodily v jiné kultuře, v jiné skupině, nemůžeme jí odmítnout tuto šanci,“ vysvětluje ředitel školy v britském Peterboroughu.
Reportáž Richarda Samka
Ministerstvo školství jen od roku 2007 čerpalo na projekty podporující inkluzivní vzdělávání skoro 600 milionů a teď se připravují další za 250 milionů. V Česku se ale stejně většina romských dětí vzdělává ve školách praktických – podle programu pro lehce mentálně postižené. Právě za vylučování romských dětí z hlavního vzdělávacího proudu je Česko už několik let terčem ostré kritiky jak nevládních organizací, tak štrasburského soudu pro lidská práva. Vláda se proto zavázala praktické školy v budoucnu zrušit.
