Praha – Vláda dnes schválila změny, které mají zjednodušit a zlevnit vyvlastňování například při výstavbě dopravní infrastruktury. Úprava mění způsob stanovení výše náhrady za vyvlastnění. Dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně 420 korun za čtvereční metr. Nově by výše měla být stanovena podle skutečného stavu pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění. Před vyvlastněním bude investor moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální hodnotě. Kabinet dnes znovu přerušil projednávání zákona o provozování sázkových her, který má umožnit zahraniční majetkovou účast u všech druhů her.
Vyvlastňování bude jednodušší a levnější
Návrh novely také odděluje vyvlastnění a stanovení náhrady, což má zamezit průtahům při dopravní výstavbě. Pokud se jedna ze stran odvolá proti výši náhrady určené soudem, na samotné vyvlastnění a na zahájení stavby to již nebude mít vliv. Vláda tak chce konečně zamezit praxi, kdy majitelé kvůli nedohodě s úředníky třeba i dlouhé roky blokovali stavby důležitých úseků dálnic. Případ Ludmily Havránkové je vůbec nejznámější z kauz, kdy stát musel dlouhá léta jednat o ceně pozemků. V jejím případě se spor táhnul dokonce dlouhých sedm let, než pozemky pod D11 prodala. Dostala nakonec 90 milionů, takže k vyvlastnění nedošlo.
„Motivací změny je nepochybně velké množství spekulativních koupí pozemků, na nichž se mají realizovat stavby ve veřejném zájmu. V současné době za ně totiž může být přiznána poměrně vysoká náhrada ve srovnání s jejich současným stavem a způsobem užívání,“ komentoval návrh advokát společnosti Ambruz & Dark/Deloitte Legal Martin Bohuslav. Navrhovaná změna ale podle právníka na druhou stranu představuje prvek právní nejistoty. „Jak lze totiž odůvodnit, že pokud někomu bude vyvlastněn de facto totožný pozemek nyní, nebo po účinnosti novely, bude cena v prvním případě například třicetkrát vyšší,“ dodal Bohuslav.
Podle premiéra Nečase stát často naráží na spekulanty, kteří nakoupili pozemky pod plánovanými dálnicemi a teď na nich chtějí vydělat. Právníci přesto namítají, že zákon je pro stát výhodný až příliš. „Celá věc se ještě více zkomplikuje a posílí se spekulace s cenou pozemků,“ myslí si místopředseda ústavně-právního výboru Stanislav Grospič (KSČM).
Stát se insolvenčním správcem bude náročnější
Uchazeči o práci insolvenčního správce by podle názoru vlády měli skládat těžší zkoušku, mít odbornou praxi a přísněji vymezenou bezúhonnost než dosud. Ekonomicky významné dlužníky mají mít na starosti pouze správci, kteří budou prověřeni Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ). Vláda dnes chválila novelu zákona o insolventních správcích, která pravidla pro správce zpřísňuje.
Podle ministerstva spravedlnosti, které novelu připravilo, v současnosti získávají povolení vykonávat činnost insolvenčního správce i lidé, kteří pro to nemají dostatek zkušeností. Zároveň skládají zkoušku, která dostatečně nezkontroluje jejich odborné znalosti. Úřad proto navrhl zavedení náročnější písemné části testu. Zahrnovat má například i vypracování případové studie, která umožní posoudit schopnosti uchazeče řešit právní problémy.
Petr Nečas (ODS) a Karolína Peake (VV)
Lidé, kteří se chtějí stát insolvenčními správci, mají podle novely mít nejméně tříletou praxi v souvisejících oblastech. Zároveň budou muset platit za náhradní a opravné termíny zkoušky. Na testy totiž podle ministerstva chodí ani ne polovina pozvaných žadatelů, většina se ani
neomluví. Z těch, kteří přijdou, pak úspěšně absolvuje zkoušku zhruba každý druhý. Insolvenční správci budou mít nově povoleno pracovat jen pět let, pokud budou chtít povolení prodloužit, musí zaplatit správní poplatek. Ministerstvu se totiž nelíbilo, že nynější právní úprava po čase nevyřazuje ze systému insolvenční správce, kteří činnost nevykonávají, ale neoznámí to. Soudy budou mít povinnost odvolat insolvenčního správce, kterému ministerstvo zruší povolení.
Správci mají podle dnes schválené novely také platit sankce, pokud nebudou plnit své zákonné povinnosti. Nyní má povolení od úřadu vykonávat funkci insolvenčního správce 342 lidí. Ministerstvo eviduje 630 nevyřízených žádostí o vykonání zkoušky.
GALERIE
videogallery_214332